Do něj přesídlí již existující škodovácká vysoká škola.
Vedle ní vyroste areál s učebnami a laboratořemi pro studenty státních technických škol.
Vtažení soukromých peněz do školství a propojení výzkumu s praxí je v Česku už dlouho propagováno jako lék na několik problémů – uleví se státnímu rozpočtu, ke vzdělání se dostane víc studentů a školy se budou věnovat aktuálním problémům.
Průmysl pak má naději postavit se na lepší základy, než je levná manuální práce u montážní linky.
"Česko má co do úrovně technických dovedností velmi dobrý image, ale ten se pomalu začíná vyprazdňovat," varuje hlavní garant projektu, personální šéf Škody Helmuth Schuster.
Do inovačního centra Na Karmeli Škoda vloží kolem 390 milionů korun a v říjnu příštího roku mají nastoupit první studenti. "Je to ambiciózní termín, ale teď už by neměly vzniknout žádné problémy," věří mladoboleslavský primátor Svatopluk Kvaizar. Radnice přidá padesát milionů. Projekt si pochvaluje i ministryně školství Petra Buzková.
Centrem univerzitního kampusu bude opuštěná budova barokního kláštera z přelomu 16. a 17. století, který by podle Kvaizara jinak dál chátral. Škoda zabere i starý kostel, který zvenčí stále vypadá, jako by sloužil svému účelu.
"Kostel už neslouží léta. Uvnitř má být knihovna, a tak jsme rádi, že bude sloužit k jinému, řekněme kulturnímu účelu," uvádí Karel Havelka, vikář litoměřické diecéze, jíž objekt dřív patřil.
Podle Schustera má areál splňovat tři cíle. Prvním bude cvičit stávající pracovníky tak, aby jim v jejich oboru neujel vlak. Ročně by jich mělo tréninkem projít okolo sedmi tisíc.
Dalším cílem je vytvořit Na Karmeli inkubátor nových nápadů od cizích firem, které přijdou se zajímavou myšlenkou coby potenciální dodavatelé automobilky. Podle Schustera se podobná praxe osvědčila v Německu, kde se mateřskému koncernu VW přihlásilo během dvou let kolem dvou set firem.
Největší část projektu je však věnována vysokému školství. Škodovácká vysoká škola zvedne kapacitu z dnešních 300 až na 500 studentů. Posílit se mají hlavně technické obory, které budou mít navrch nad financemi a managementem.
Na škodovácké škole se platí školné 16 tisíc korun za semestr, ale do areálu se dostanou i studenti státních univerzit. Ty si budou moci v Boleslavi založit pobočku, vyslat profesory a využít technického zázemí, které zaplatí Škoda.
V areálu se také počítá s místem pro novou středočeskou vysokou školu Jiřího z Poděbrad, o níž přemýšlí kraj a města. "Pro nás je to velmi zlomová věc," říká rektor Technické univerzity v Liberci Vojtěch Konopa. Své studenty chce do Boleslavi posílat na celý semestr.
Státní peníze podle něho stačí na provoz školy, ale už ne na investice do laboratoří. Nejdůležitějším oborem spolupráce má být mechatronika čili elektronické řízení strojů, což u automobilů znamená například počítačem řízené motory.
Podle Konopy mohou šikovní absolventi počítat s nástupním platem přes dvacet tisíc, protože o techniky je dnes zájem. Škoda spolu s předními výrobci autodílů již několik let pořádají konference na téma, jak málo šikovných techniků školy produkují, zatímco poptávka roste spolu s expanzí průmyslu.
"Absolventů je hrozně málo a zájem podniků naopak roste," uvádí Zdeněk Netřebský, personální ředitel libereckého podniku Peguform, který vyrábí do aut nárazníky a plastové díly do interiérů.
Inženýři z Peguformu pracovali i na vývoji dílů pro nová auta z Kolína a Netřebský říká, že má podobně zajímavou práci pro pět až sedm lidí. "Co průmysl potřebuje dnes, to budou školy schopny vyprodukovat za pět šest sedm let. A je otázka, co tou dobou budeme v Česku dělat," dodává Netřebský.
