Podle čerstvé studie Asijské rozvojové banky hrozí, že by se pod hranici chudoby, tedy pod jeden dolar na den, mohly dostat až dva miliony lidí. Přesto se podle odborníků dá říci, že světovou a asijskou ekonomikou tsunami nezatřese.
Škody za 13 miliard dolarů
A to ani přesto, že celkové škody, jež ničivá katastrofa způsobila, jsou odhadovány na 13 miliard dolarů.
Rozhodně to není málo, ale v loňském roce byly i ničivější katastrofy. V říjnu zemětřesení v Japonsku zabilo 39 lidí, ale ekonomické škody jsou odhadovány na 28 miliard dolarů. A čtyři vlny hurikánů Charley, Frances, Ivan a Jeanne, jež zpustošily na podzim jižní pobřeží USA, s sebou přinesly škody v celkové výši okolo šedesáti miliard dolarů.
Zatím z hlediska ekonomických dopadů vůbec nejničivější přírodní katastrofou z posledních let bylo zemětřesení v japonském Kóbe v roce 1995, jež způsobilo celkové škody ve výši 135 miliard dolarů a podle některých dokonce až 200 miliard dolarů.
Americký deník Wall Street Journal také odhaduje, že uvedených 13 miliard dolarů škod, jež způsobilo Asii tsunami, je méně, než na co Asii přišla epidemie viru SARS před dvěma roky. Ta vystrašila turisty z celého světa tak, že do jihovýchodní Asie omezili své cesty. A region to stálo 60 miliard dolarů.
Důležité z ekonomického pohledu je, že v Asii nebyla zničena klíčová průmyslová zařízení. "Přežily" velké přístavy, závažněji nebyla dotčena ropná zařízení ani velké továrny.
Katastrofa se však dotkla jednoho z nejpodstatnějších zdrojů příjmů místních ekonomik (kromě postižených částí Indie a Indonésie) - turistiky. Podobně jako virus SARS, epidemie ptačí chřipky nebo před několika lety teroristické útoky na budovy Světového obchodního centra.
Chybějí peníze turistů
Turistika je pro některé postižené oblasti životně důležitá. Vždyť v tomto oboru zde pracuje skoro 20 milionů lidí. Například v Thajsku tvoří příjmy z turistiky desetinu celkového výkonu zdejšího hospodářství, na Srí Lance dvacet procent hrubého domácího produktu a například na Maledivách dokonce dvě pětiny všech lidí pracují ve službách a turistika vytváří 74 procent HDP.
Podle odborníků situace nebude tak černá, jak vypadá. Turisté považují zemětřesení za jednorázovou záležitost a na rozdíl od nemocí se ho tolik nebojí," uvedl pro Wall Street Journal David Tarsh ze Světové asociace pro turistiku a cestovní ruch.
A tak se zdá, že země, jež byly postiženy, nebudou muset za katastrofu zaplatit po ztracených životech další daň - a to ve formě výrazného poklesu svého ekonomického růstu.
Ten by měl být podle analytiků jen minimální, ale mezi jednotlivými zeměmi budou panovat rozdíly. Řádově se čeká pokles růstu HDP jen v desetinách procentních bodů.
