Škody, které mají na svědomí řemeslníci, se mohou vyšplhat až do desítek či stovek tisíc korun. Mezi nejrizikovější profese z tohoto pohledu patří živnostníci zabývající se stavební činností, jako jsou instalatéři, elektrikáři, obkladači atd.
Rizikové jsou však i služby - lidé u pojišťoven uplatňují nárok například za škodu při nepovedené barvě u kadeřnice, infekci nehtů při pedikúře nebo za chyby v autoservisech.
„Průměrně za rok evidujeme asi 100 případů hlášených škod z odpovědnosti drobných živnostníků,“ říká Jakub Koutek, tiskový mluvčí Slavia pojišťovny. Průměrná výše škody se pohybuje kolem 50 tisíc korun a rok od roku se zvyšuje. Vliv na to má také větší povědomí o změnách, které přinesl nový občanský zákoník. Například změny v terminologii a věcném obsahu některých dosud používaných pojmů jako nemovitost či věc a zavedení nových pojmů - cena zvláštní obliby, osoba s nebezpečnými vlastnostmi apod.
Nedotažený spoj za statisíce
I menší nedopatření, způsobené při standardní zakázce, může znamenat fatální škody, které nepojištěného řemeslníka zadluží na několik let. Nemusí se nutně jednat jen o následky nekvalitně odvedené práce, roli může sehrát také náhoda nebo chvilková nepozornost.
Příklad z praxe: instalatér špatně provedl vodovodní spoj, ten v době nepřítomnosti majitelů bytu praskl a vytékající voda zničila kuchyňskou linku, dřevěnou podlahu bytu a vyplavila také byt sousedů o patro níže. Celková škoda dosáhla částky 420 tisíc korun.
„Podobné škody evidujeme také například u elektrikářů nebo topenářů. Ale zaznamenali jsme i případ, kdy opravář auta zapomněl hadřík v motoru. Ten způsobil požár a na automobilu vznikla škoda 400 tisíc korun,“ uvedl Jan Vlček, obchodní ředitel Slavia pojišťovny.
V takovém případě se lze domáhat proplacení škody u pojišťovny, se kterou má řemeslník smlouvu. Proto je důležité si vždy zjistit, zda sjednané pojištění vůbec má. V opačném případě se totiž může vymáhání škody protáhnout i prodražit - pokud živnostník odmítá chybu zaplatit, nezbývá klientům než bránit se soudně.
