Školní taška pod stromeček nepatří

Rodiče, kteří chtějí překvapit děti pod vánočním stromečkem školní brašnou či batůžkem, dělají chybu. Ta se může dokonce vymstít i na zdraví. Za radost z dárku školáci totiž mnohdy zaplatí předčasným hrbením a vyčerpaností. Právě tašky a batohy je, stejně jako boty, nutné předem vyzkoušet. Jen tak lze poznat, jestli má taška správnou velikost, dobře sedí na zádech, neškrtí a má dobré polstrování. V testu MF DNES několik školáků ověřilo, že žádný výrobek není univerzální. Batůžek, který vyhovuje silnějšímu školákovi, může být pro jeho o poznání útlejší spolužačku příliš velký a těžký.

Nejoblíbenější jsou batůžky vyzdobené figurkami z populárních seriálů nebo se spoustou kapes včetně té na mobilní telefon. Přitom podle jednoho z testů MF DNES, který se týkal pouze bezpečnosti školních zavazadel, jsou právě batohy pro děti většinou nevhodné. Nemají totiž barevné odrazky, pruhy z fluorescenční tkan iny nebo jiné bezpečnostní prvky, a řidiči tak dítě na ulici snadno přehlédnou. Proto v tomto směru na celé čáře vyhrávají školní brašny. Vybírat tašku jen podle bezpečnosti či vzhledu však nestačí. Neméně důležité je i to, zda brašna nebo batůžek dítěti dobře sedí na zádech, odpovídá jeho výšce a váze a splňuje požadavky ortopedů. "Nosí-li školák nadměrně těžkou tašku nebo batoh, začne se při nošení předklánět. To vede k větší únavě, a dokonce k poruchám držení těla. Taška by rozhodně neměla přetěžovat páteř. Stačí, že dítě dlouho sedí ve škole," varuje Jiří Chomiak, dětský ortoped z pražské nemocnice na Bulovce.

Ocenil batůžek Daniel Ray, neboť má dobře vyztužená a anatomicky tvarovaná záda a popruhy. Ale tašky jsou podle něho pro malé děti na prvním stupni mnohem vhodnější. "Taška je pevnější a stabilnější než měkký batůžek, který se na zádech pohybuje," říká ortoped. Dětem však záleží především na designu a snažit se jim vnutit tašku, která se jim nelíbí, je pro rodiče téměř sisyfovská práce. "Syn Jakub nosí pestře barevnou aktovku, kterou si sám vybral poté, když jsme se domluvili, že do první a druhé třídy batohy nepatří, protože se víc hodí na turistiku," nabízí řešení maminka školáka Eva Sklenářová. Mezi osmi brašnami a batůžky, které vybrala redakce MF DNES do podzimního testu, neboť patřily před začátkem školního roku k nejprodávanějším, se našly výrobky, které se právě hodí spíše pro parádu než na nošení pomůcek do školy.

 "Nevešly se mi do ní přezůvky, svačina ani větší sešity," stěžoval si na černožlutou aktovku za téměř 700 korun osmiletý Miroslav Václavík. Podobný názor měli i jeho spolužáci. Velmi malý na všechny školní pomůcky dětem i rodičům připadal také batůžek Donau. "Nemá žádné vnitřní členění, svačina se do něj nevešla a popruhy syna tlačily do ramen," potvrdila matka Michala Václavíková. Všechny děti by si však jednoznačně vybraly šedý batoh Daniel Ray s množstvím kapes.

"Adamovi vyhovoval po všech stránkách nejvíce," napsala do testovacího formuláře jeho matka Marie Podojilová. Dětmi chválený batoh má nedostatek. Je málo výrazný, chybějí mu odrazky nebo reflexní nášivky. Chtějí-li mít rodiče jistotu, že bude jejich dítě na ulici vidět, měli by na něj našít alespoň reflexní pásky, třeba z prodejny s pracovními oděvy.

Nejlepším výrobkem mezi testovanými brašnami byl dětmi i ortopedem jednoznačně zvolen ten, který vyrobila firma KG Komárno. Má výborně polstrovaná a anatomicky tvarovaná záda, dobře upevněné a měkké popruhy. Díky pestrým barvám i odrazkám jsou s ní děti na ulici dostatečně viditelné. Z testovaných batůžků by děti nejraději nosily šedý Daniel Ray. Pro větší děti by jej doporučil i ortoped, neboť má velmi dobře vyztužená a anatomicky tvarovaná záda a polstrované popruhy. Jeho nevýhodou jsou chybějící bezpečnostní prvky a málo výrazné barvy.

O testu

* všechna školní zavazadla byla nakoupena bez vědomí výrobců a prodejců, kteří se o výsledcích testu dozvídají, stejně jako čtenáři, až dnes
* prakticky brašny a batůžky vyzkoušeli žáci druhé třídy základní školy v Praze
* zdravotní posouzení provedl dětský ortoped z pražské nemocnice Bulovka
* veškeré výdaje hradila redakce MF DNES ze svého rozpočtu