"Účelem zákona bude snížit nemocnost a vyloučit její zneužívání," řekl.
Vláda o první verzi nového zákona jednala už tuto středu, ale rozhodnutí kvůli vlně námitek ještě na čtrnáct dní odložila.
Lékaře ministrův nápad s peněžitými tresty popudil. "Lékař nemůže nést odpovědnost, obzvláště když ho pacient uvede v omyl," řekl pro ČTK Milan Kudyn z Koalice ambulantních lékařů.
Podle něj by musel do hry vstoupit soud, kde by bylo nutné prokázat, že lékař vystavil nemocenskou zdravému člověku úmyslně. Sám Škromach detaily toho, jak by se podvody dokazovaly, neupřesnil.
Komu by se naopak zavedení pokut líbilo, jsou firmy, které jinak mají ke změnám v nemocenské celou řadu výhrad. "S tím souhlasíme, ale pan ministr Škromach nás zatím o pokutách informoval jen ústně, písemně jsme to v zákonu neviděli," říká šéf Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška.
Omezit vyplácení nemocenské a ušetřit až devět miliard korun mají i další změny v zákoně. Hlavně jde o snížení nemocenské v prvních třech dnech nemoci a přenesení její výplaty částečně na bedra firem.
Ministr neprosadil růst nejnižších mezd
Ministrovi práce Zdeňku Škromachovi se zatím nepodařilo prosadit ve vládě zvýšení nejnižších zaručených výdělků o sedm stovek na 6900 korun.
Růst minimální mzdy naplánovaný na příští rok se zdál příliš vysoký koaličním unionistům a lidovcům, kteří prosadili, že se bude o návrhu ještě debatovat.
"V návrhu nebylo vysvětleno, proč k takovému zvýšení dochází, a proto o něm chceme ještě jednat," vysvětlil ministr pro místní rozvoj Petr Němec z Unie svobody. V jaké výši by však nejnižší výdělky rádi viděli, nechtěl upřesnit.
Vládní nejednotnost potěšila i pobouřila. Spokojeni s odkladem jsou zaměstnavatelé, kteří prosazovali, aby se minimální mzda zvýšila z nynějších 6200 korun jen o stovku. Vyšší nárůst by podle nich vedl jen k propouštění.
"Doufám, že to nechají ležet. Se záměrem Škromacha nesouhlasíme, je to neadekvátní růst, vždyť není žádná inflace," říká šéf Svazu průmyslu a dopravy Zdeněk Liška.
Opačný názor na celou věc mají odboráři, kteří chtěli nejnižší výdělky zvýšit o tisícovku. "Budu se ptát zástupců vlády, proč novela zákona nebyla schválena, a pokud nedostaneme jasné vysvětlení, můžeme sáhnout k protestním akcím," říká šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch.
Ministr Škromach doufá, že vláda nakonec najde nějaký kompromis. Zvýšením minimální mzdy chce odradit lidi od toho, aby zůstávali doma a místo práce pobírali sociální dávky.
Sociální dávky jsou vázány na takzvané životní minimum, což je hranice, pod kterou by neměly příjmy klesnout. Ta dnes na osobu činí 4100 korun. Po celá 90. léta však byla nejnižší mzda pod úrovní minima a pro řadu lidí bylo výhodnější žít z dávek.
Pokud Škromach svůj návrh prosadí, zvýšil by se náskok nejnižších výdělků před životním minimem na třetinový. Přímý dopad by zvýšení minimální mzdy mělo asi na 50 tisíc lidí, kteří berou méně než 6900 korun. Většina těchto zaměstnanců pracuje v pohostinství, kde firmy často platí další peníze pracovníkům přímo na ruku.
