Zvýšení by se mělo dotknout okolo 150 tisíc lidí s podobným příjmem. Jak v pátek upozornilo Právo, navýšení má proběhnout nadvakrát, nejprve v lednu, podruhé v červenci 2006.
Pokud by Škromachův návrh prošel i po jednání s odbory a zaměstnavateli a schválila ho vláda, šlo by o největší nárůst minimální mzdy od roku 1991.
"Nejdůležitější je motivační stránka toho návrhu," říká Škromach. Ministr chce zvýšením minimální mzdy zatraktivnit práci na úkor pobírání sociálních dávek. "Když porovnám minimální mzdy v rámci Evropské unie, zaostáváme. Tam je obvyklé, že minimální mzda dosahuje přibližně poloviny průměrné mzdy," doplňuje Škromach.
Z takového zvýšení mezd mají hrůzu zaměstnavatelé, kteří musí navýšení zaplatit ze svého. Navíc k téměř tisícikorunovému zvýšení musí připočítat další odvody na sociální a zdravotní pojištění.
"Zvýší to akorát nezaměstnanost, zaměstnavatelé se rozmyslí, jestli toho člověka vůbec zaměstnají," říká stínová ministryně práce a sociálních věcí za ODS Alena Páralová. "Je to regulace, která všechny omezuje. My jsme zásadně proti, v našem programu navrhujeme úplné zrušení minimální mzdy," dodává Páralová.
"Zvýšení minimální mzdy povede jen k tomu, že nebudeme zaměstnávat lidi po vyučení. Nemohu je pustit na klienta, když nemají žádné zkušenosti, musí se nejdříve zaučit," uvažuje i majitelka jednoho pražského kadeřnického salonu, která nechtěla být jmenována.
Bedřich Danda, předseda představenstva sdružení podnikatelů a živnostníků se proti návrhu také staví. "Ať se na podmínkách mezi sebou dohodnou zaměstnavatelé a zaměstnanci. Jediné, k čemu to je, je, že se z toho vypočítávají různé sociální dávky. A stejně se to obchází," říká Danda.
Důvodem jsou právě vysoké platby státu na sociální a zdravotní pojištění – z tisícikoruny vyplacené zaměstnanci musí do státní kasy odvést ještě 350 korun.
Škromachův návrh se proto líbí i ministrovi financí Bohuslavu Sobotkovi, který jinak své kolegy ve vládě tlumí v utrácení za platy státních zaměstnanců.
"Návrh na zvýšení podporuji, protože zvyšuje motivaci k práci u nízkopříjmových skupin občanů," říká Sobotka. "Část zaměstnanců, kteří pobírají minimální mzdu ve veřejném sektoru, není příliš početná, proto v této oblasti riziko pro státní rozpočet nevidím," dodává.