Žádné rozhodnutí nepadlo, jednání však naznačilo, že Sobotka má uvnitř kabinetu podporu. "S výjimkou ministra práce Zdeňka Škromacha a skupiny poradců premiéra Vladimíra Špidly v podstatě nikdo nebyl proti. Nezazněly ani žádné vážnější výhrady. Až jsem byl překvapen," řekl jeden z účastníků jednání.
Ministr financí svým kolegům nejdříve vylíčil, že pokud se změny neudělají či odloží, čeká zemi velmi temná budoucnost. Rostoucí dluhy by mohly vést až ke kolapsu státu a ke krizi ekonomiky. Česko by se navíc jako jediná z kandidátských zemí dlouhá léta nedočkalo společné evropské měny eura.
Cesta, jak tomu zabránit, se však nenese příliš v duchu programu ČSSD, který počítá s plošnými přídavky na děti či školským příspěvkem pro všechny rodiny bez ohledu na příjem. "Přídavky budou, i kdyby se ministerstvo financí stavělo na hlavu. Je to v programu vlády," říká Škromach.
Ale i uvnitř ČSSD je se svým názorem sám, v Kolodějích ho výslovně nepodpořil ani Špidla. Právě jeho názor zůstává velkou neznámou, na zasedání vlády žádný nevyslovil. Reforma jde totiž proti jeho vizi sociálního státu. "Když srovnám toto jednání s časy přípravy vládního programu, je cítit velmi zřetelný posun a vůle udělat tyto velmi nepříjemné, ale nezbytně nutné kroky," řekl po jednání úřadující šéf Unie svobody Ivan Pilip.
Vláda měla původně reformu schválit již příští pondělí. Špidla však řekl, že se bude jednat ještě dlouhé týdny a měsíce. To může ohrozit schválení státního rozpočtu.
Sobotka totiž slíbil, že reformu předloží poslancům pro druhé kolo hlasování o rozpočtu, které začne pravděpodobně 17. prosince.
Reforma počítá s tím, že první tři dny nemoci by člověk nedostal na nemocenské ani korunu, následující tři týdny by mu platil jeho zaměstnavatel, teprve poté by nastoupil stát. Při žádosti o sociální dávky by lidé měli povinnost předložit majetkové přiznání. Podporu v nezaměstnanosti by dostali jen s potvrzením od pracovního úřadu, že si sami aktivně hledají práci. Důchody by měly růst stejným tempem jako ceny, ale nepřihlíželo by se k vzestupu reálných platů jako nyní.
Výrazně by vzrostla daň z nemovitostí, která by se měla vypočítávat z hodnoty domu, nikoliv pouze z jeho velikosti jako nyní. Majitel běžného domku by tak namísto dnešních stokorun platil státu na daních několik tisíc. Státní příspěvek na stavební spoření by se snížil ze současných 25 na 10 procent.
