"O návratu jsme přemýšleli minimálně poslední tři roky. Dolar za dvacet byl poslední impulz," říká pětadvacetiletá Petra z Olomouce pracující v USA posledních sedm let.
"V našem okolí balili skoro všichni," vypráví pětatřicetiletý elektromontér Martin, který pracoval načerno v New Orleans a později v Kalifornii téměř jedenáct let. Před měsícem se spolu přes Mexiko vrátili domů.
Stejnou cestu volí i další Češi s propadlým vízem, kteří si chtějí nechat otevřené dveře zpátky. Na mexické hranici se totiž lze vyhnout pasové kontrole. Poslední štací bylo pro mladý pár, který se za Atlantikem seznámil, Los Angeles.
Martin tam podnikal – zaměstnával sám sebe jako "zdokonalovač" domů. "Vydělat si na byt v Praze byl pro nás hlavní cíl a to se podařilo," dodává s tím, že stejný záměr má skoro každý Čech za mořem. Kvůli nižšímu kurzu dolaru si však budou pořizovat o něco menší byt.
V roce 2000 byla hodnota amerického dolaru kolem čtyřiceti korun, v současnosti odpovídá přibližně polovině. Průměrný měsíční kurz americké měny se letos v dubnu poprvé v historii dostal pod jedenadvacet korun – 20,73 Kč za dolar – vyplývá ze statistik České národní banky.
Výdělky "ilegálů", jak se lidem pracujících na turistické vízum říká, se nejčastěji pohybují v rozmezí šest až dvacet dolarů na hodinu, tedy zhruba 120 až 400 korun. A to je dnes za život v nejistotě, často bez zdravotního pojištění, pro řadu lidí málo, a proto raději odcházejí.
Hodinová sazba závisí na typu práce, zkušenostech, ale i vyjednávacích schopnostech a serióznosti prostředníků, kteří si část výdělku nechávají.
"Chtěl jsem něco vidět a odpočinout si od Čech, ale i peníze hrály svoji roli. Tenkrát byl ale dolar za 35 korun. Teď bych do toho šel jen kvůli poznání," říká Jan z Hradce Králové, který hlídal domy v Utahu, za deset dolarů na hodinu.
Nejméně si vydělají lidé bez znalosti angličtiny. Ti vykonávají především úklidové práce, kde se hodinová mzda pohybuje kolem šesti dolarů. Pro představu – v Česku si podle údajů společnsoti Trexima šest dolarů na hodinu, tedy kolem sto dvaceti korun, vydělá policista či účetní.
Kdo anglicky umí, vydělá si v barech, restauracích a obchodech kolem 10 dolarů na hodinu. Měsíčně si přijde až na dva tisíce dolarů, tedy čtyřicet tisíc korun. Většinou však pracovní týden překračuje padesát hodin.
Oficiální čísla o "ilegálech" neexistují. Podle odhadů českých konzulárních úředníků se v roce 2000 pohyboval jejich počet okolo deseti tisíc. Američané hádali číslo až třikrát vyšší. Čeští úředníci nyní uvádějí, že počet přistěhovalců za prací jednoznačně klesá.
"Znalci místních poměrů konstatují, že díky slabému dolaru a tvrdým pobytovým podmínkám má počet přistěhovalců v posledních letech výrazně klesající tendenci," potvrzuje generální konzul v Chicagu Marek Skolil.
"Podle našeho názoru počet zájemců o práci v USA klesá, což jde sledovat nepřímo ze zájmu o cestovní pasy, služby a informace spojené s návratem do České republiky po skončení pobytu v USA," uvádí newyorská konzulka Alice Marie Svobodová.
Zájem není ani o legální práci
Adam z Havířova do USA vyrazil v roce 2002 prostřednictvím studentského programu Work and Travel. To je jeden ze způsobů, jak získat práci legálně až na šest měsíců a potom ještě měsíc cestovat. Adam po několika dnech pustil domluvenou práci v zábavním parku v Ohiu a vydal se za známými na Floridu.
"Tam jsem nejprve čistil bazény, to bylo asi za deset dolarů na hodinu, potom jsem dělal v pizzerii, kde jsem si přišel i na dvacet. To záviselo na tržbách."
Jenže legální programy typu Work and Travel se vstupem do Unie ztratily na atraktivitě. "My nabízíme program Work Experience USA, který umožňuje studentům legálně pracovat a cestovat po USA. Zájem o něj poklesl," říká Vlastimil Kotyk z agentury CCUSA.
Tento trend potvrzuje i tiskové oddělení velvyslanectví Spojených států v Praze. Z jeho údajů vyplývá, že v roce 2003 bylo uděleno asi šest tisíc víz typu J1, která opravňují k účasti v programech typu Work and Travel. V roce 2006 už jich bylo o třetinu méně. Pracovních víz, která jsou vystavována na žádost zaměstnavatele přímo z USA, bylo v roce 2003 sedm set, vloni už jen 526.
Legálně, s menším rizikem, byrokracií i náklady na dopravu, je dnes číslem jedna Evropa. Podle zprávy Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí v roce 2005 zájemci o práci v cizině preferovali ze 24,9 procenta Velkou Británii a Irsko, na druhém místě Německo s 22 a na třetím byly USA s Kanadou se 12,4 procenta.
Před patnácti lety to však vypadalo úplně jinak. Vycestovat do Spojených států na turistické vízum bylo takřka bezproblémové.
Příliv nelegálních českých pracovníků začal na východním pobřeží, kde již působily zavedené skupiny polských přistěhovalců. Češi mířili hlavně na Floridu, do New Yorku a vnitrozemského Chicaga.
Nabídky na mimořádné výdělky v USA se v devadesátých letech objevovaly hlavně v regionálních denících v oblastech s vysokou mírou nezaměstnanosti. Dnes už problematika načerno pracujících Čechů hraje podle některých spíše roli politického biče.
"Český ilegál už není problém," tvrdí Radek Adamec, bývalý novinář, který se Spojenými státy zabývá. "Je to jen heslo při politické debatě o zrušení vízové povinnosti do USA," domnívá se.
"Ve Spojených státech z počtu 19 milionů ilegálů bylo z ČR vždy zcela zanedbatelné číslo," uvedl konzul ve Washingtonu Martin Klucar. "Současná situace je pochopitelně jedním z našich argumentů vůči americké straně, který používáme
na podporu zařazení ČR do programu Visa Waiver, který nastoluje bezvízový režim," dodal Klucar.
PAVEL NOVOTNÝ
