Dvoučlenné domácnosti důchodců Králových a samoživitelky Šárky Sobotkové s dospívajícím synem musely vyjít s přibližně stejnými příjmy, přesahujícími o málo deset tisíc korun měsíčně.
Student Martin Patera mohl na počátku spoléhat pouze na čtyřtisícové kapesné od rodičů a vysokoškolačka Lucie Jersáková měla díky sociálním dávkám a příjmům z brigády dvojnásobný příjem.
Právě Martin Patera měl navzdory nejnižším příjmům nejvyšší roční výdaje - téměř 138 tisíc korun. Zadlužil se u rodičů, ale zatímco loni touto dobou byl zcela závislý na příjmech od nich, na počátku školního roku se stal "pracujícím studentem" a ze šestitisícové mzdy postupně dluh rodičům splácí.
Podobně jako student si finančně polepšili během roku, ale daleko v menší míře také manželé Královi. Díky srpnové valorizaci důchodů jim do rodinného rozpočtu přibyly další peníze.
Naštěstí se rodiny nepotkaly bezprostředně s nezaměstnaností. Vlastně se nic nestalo, mohly proto konstatovat nad závěrečnou bilancí - ani růst cen benzinu ani deregulace nájemného je podstatně finančně nezasáhly. Jejich výdaje nerostly, měnily se spíš podle jejich životního rytmu.
Do opačné situace se dostala poslední ze sledovaných, Lucie Jersáková. Většinou jsou narozeniny důvodem k oslavám, u studentky tomu bylo úplně jinak - dovršením dvaceti šesti let přišla o sirotčí důchod a to znamenalo snížení příjmů o více než dva tisíce šest set korun měsíčně.
Čtyři domácnosti, čtyři různé modely hospodaření. A roční rekapitulace? Nejvíce ze všech - skoro 138 tisíc korun utratil student Martin Patera, nejméně studentka Lucie, která se jediná s ročními výdaji vešla do sto tisíc korun.
Největší finanční rezervu téměř dvanáct tisíc korun si během roku vytvořili Královi, jejichž čistý měsíční příjem byl nejvyšší. I ve struktuře výdajů byly mezi domácnosti výrazné odlišnosti, ani jednu však nelze označit jako statisticky průměrnou.
Také jejich životní styl, s nímž struktura výdajů úzce souvisí, je úplně rozdílný. Královi hospodařili po celý rok úsporně a všechno si vynahradili až na jeho konci - bohatými vánočními nákupy.
Oba studenti investovali do dalšího poznání - vydali se na studijní cesty do zahraničí a Martin Patera si navíc pořídil nový počítač, který nezbytně potřebuje k brigádě. Jeho příjmy na něj však nestačily - půjčil si peníze od rodičů.
Sobotkovi měli v přepočtu na člena domácnosti nejnižší příjmy ze všech, za rok proto dokázali utratit téměř bezezbytku všechny peníze, které se doma sešly. Finanční rezerva, dvacet tisíc korun na vkladní knížce se naštěstí neztenčila, ale dovolenou si mohli dopřát jen díky přeplatkům za topení.
Za jídlo utrácela nejvíc samoživitelka
Podle statistiky utrácejí tuzemské domácnosti za jídlo v průměru přibližně dvacet jedna procent ze svých příjmů. Nejvyšší díl ukrajují nákupy potravin rodinám s dětmi s nejnižšími příjmy a v domácnostech důchodců.
Statistika je statistika, reálný život často vypadá úplně jinak. Skoro čtyřicet procent utracených peněz "prošlo" žaludky Sobotkových. Syn Šárky Sobotkové je ve věku, pro který bezezbytku platí "lepší šatit než živit", pravidelně dvakrát denně svačí a často nepohrdne ani druhou večeří.
Třetinu ze svých výdajů utratila za jídlo také studentka Lucie. T a se ale, na rozdíl od Sobotkových, stravuje občas také v restauraci. Naopak Královi zůstali pod statistickým průměrem, který šplhá u domácností důchodců téměř až na třicet procent.
Na jejich výdajích se stravování podílelo o šest procent nižším dílem. "Řadu potravin jako je zelenina, ovoce, kompoty, džemy skoro vůbec nekupujeme, protože je máme ze zahrádky," říká Slávka Králová.
Navíc Královi nakupují racionálně - pro velký nákup jezdí jednou za čas do supermarketu, kde jsou nižší ceny a v místě bydliště nakupují jen drobnosti. Student Martin Patera utrácí za jídlo málo, z velké části i proto, že se pravidelně o víkendu a často i během týdne stravuje u rodičů.
Nejdražší bydlení mají Královi
Bezmála třetina výdajů padne u Králových na bydlení, a to i přesto, že jsou jedinou ze sledovaných domácností, která nežije v Praze. Bydlí v rodinném domku a čím dál větší část jejich nákladů na bydlení spolkne topení.
Co je pro jednu rodinu nákladné, nemusí u druhé platit. Sobotkovi těží naopak z úsporného vytápění svého bytu - téměř každoročně dostávají za topení několikatisícové přeplatky.
Nízké zálohy za teplo a elektřinu stlačují jejich měsíční náklady na bydlení pod tři tisíce korun. Martin Patera za bydlení příliš neutrácí sehnal levný podnájem v Brně. Lucie Jersáková platí provoz dvou domácností, vedle bytu také staré chalupy, kterou zdědila.
Na jejich celkových výdajích se bydlení a provoz domácnosti podílí dvaceti procenty. Víc to není jen proto, že o náklady na pražský byt se dělí s přítelem. U všech sledovaných domácností kromě studenta Patery je ale podíl výdajů na bydlení vyšší než odpovídá tuzemským statistickým údajům. Vysvětlení proč tomu tak je, je snadné. Sobotkovi a Lucie Jersáková žijí v Praze, kde je bydlení o hodně dražší než je tomu jinde.
Cestovali nejvíce studenti
Podle statistických údajů tvoří výdaje za dopravu v celkových rodinných výdajích zhruba deset procent a v případě domácností důchodců dokonce jen pět. Jak ošidná může být statistika je dobře vidět na konkrétních rodinných výdajích.
Statistice odpovídá v podstatě jen studentka Lucie, Sobotkovi a Královi utratí za dopravu o dost méně. Naopak skoro pětinu svých výdajů projezdil Martin Patera. Pendloval mezi Brnem a Prahou a navíc se vydal na dvě větší cesty. Jednou cestoval hodně daleko - letadlem do Thajska, podruhé autem s přáteli do Chorvatska.
Kulturu rodiny nešidily
Martin Patera studuje dějiny umění nejen na vysoké škole, ale i prakticky. Často zavítá na výstavu nebo divadelní představení, nakupuje odborné knihy a za uměním se vydává i za hranice, v loňském roce například do Vídně či Berlína.
Přestože má při nákupech vstupenek slevu, stejně se jeho výdaje za kulturu a sport vyšplhaly na deset procent. Ani ostatní rodiny ale kulturu nezanedbávaly - ať už měla podobu předplatného časopisů, návštěv filmových či divadleních představení nebo koncertů.
Šárka Sobotková, 46 let, úřednice, vzdělání - středoškolské syn Dušan, 16 let, školák
Majetkové poměry: družstevní 3+1 v Praze, dvě kuponové knížky úspory: 20 000 korun
Čistý měsíční příjem domácnosti: 5000: mzda, 3000: invalidní důchod, 2000: výživné na syna, 650: přídavek na děti
Celkem: 10 650 korun
Jan Král, 77 let, důchodce, vzdělání VŠ Slávka Králová, 73 let, důchodkyně, dříve ekonomka, vzdělání SŠ
Majetkové poměry: byt 3+1 v rodinném domku, auto Octavia z roku 1962, motokolo Babeta, akcie za cca 13 000 korun, úspory 20 000 korun
Čistý měsíční příjem domácnosti: 11 754 korun (důchody + příspěvek míst. úř. na ortop. pomůcky)
Lucie Jersáková, 26 let, studentka VŠ v Praze, svobodná, bezdětná
Majetkové poměry: 3+1 družstevní byt, 1 kuponová knížka s akciemi v hodnotě cca 1500 korun, stará chalupa ve špatném stavu
Čistý měsíční příjem: příjem z brigády: 5120 korun, přídavek na dítě: 608 korun
Celkem: 5728 korun
Martin Patera, 23 let, student VŠ v Brně svobodný, bezdětný
Majetkové poměry: počítač, hi-fi věž
Čistý měsíční příjem: 4000 korun od rodičů 6000 příjem z brigády
Celkem: 10 000 korun
MF DNES sledovala po celý rok hospodaření matky - samoživitelky s nízkým příjmem a invalidním důchodem, manželského páru v důchodovém věku a dvou studentů. Všechny sledované osoby byly skutečné, vystupovaly jen pod jinými jmény. Důvod? Anonymita zajistila nezkreslené hospodaření.
Celkové výdaje rodin
(březen 1999 až únor 2000)
Výdaje Královi Sobotkovi Jersáková Patera
Jídlo doma 27054 42293 13855 8549
Jídlo mimo 1708 7764 9076 11 112
Alkohol+tabák 1688 - 6889 3830
Odívání 1453 10 717 1769 3457
Obuv 3000 1730 1420 670
Bydlení 36 200 27 214 20 333 9918
Provoz domácnosti 3232 5757 5625 1240
Škola - 1936 780 1569
Kultura+sport 3239 6365 5880 13 896
Doprava+spoje 2599 7541 6706 29 662
Auto 7079 180 3200 1107
Léky+zdravotnictví 2264 2042 1656 2114
Ostatní 36 067 14 473 22 014 50 800
Výdaje celkem 125 583 128 012 99 203 137 924
Příjmy celkem 137 328 132 800 100 500 78 000
Rozdíl +11 745 +4788 +1297 -59 924
