Důvodem je ohleduplnost ke zvířatům. Nosnice v kleci žije na ploše o velikosti nepatrně větší, než je papír A4, halová má prostoru více. O komfortu slepic se nicméně vede spor.
Zatímco ochránci zvířat poukazují na stísněné životní podmínky slepic v klecích a nedostatek pohybu, podle velkochovatelů jsou na tom lépe než zvířata v halách. Údajně kvůli tomu, že na sebe neútočí, mají menší úhyny a vejce nejsou tolik kontaminována mikroby z podestýlky.
Tlak řetězců nicméně nutí chovatele, aby začali propočítávat náklady na přestavbu farem. Českomoravská drůbežářská unie (ČDÚ) celkovou částku odhaduje na šest miliard korun. „Plno producentů postupně chovy předělává na podestýlkové, jen nemají finance přestavět všechno,“ uvedla Gabriela Dlouhá, předsedkyně představenstva ČDÚ.
Klecové chovy jsou na ústupu po celé Evropě. Ruší se v Německu, Belgii, Dánsku, Švédsku, Nizozemsku a dalších zemích. Podle holdingu Agrofert bude v Česku a Evropě hrozit nedostatek vajec, pokud obchodní řetězce budou trvat na závazku prodávat po roce 2025 „přinejhorším“ halová vejce.
„Pokud by se u nás produkovala jen vejce z otevřených voliérových chovů, mohlo by klidně dojít ke skokovému zdražení vajec v obchodech. Jedno vejce by mohlo bez přehánění stát mezi 5 a 10 korunami,“ spekuluje mluvčí Agrofertu Karel Hanzelka.
Cena vajec je nyní v tuzemsku třetí nejnižší v Evropské unii po Litvě a Španělsku. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) prodávají chovatelé obchodníkům jedno vejce za 1,90 koruny, jen o čtyři haléře dráž než při vstupu do Evropské unie v roce 2004. Za stejnou dobu regálové vejce zdražilo o1,16 Kč na 3,92 koruny za kus.
Cena stále rozhoduje
Zákazníci si bedlivě hlídají, kolik za vejce v obchodech platí. Je proto možné očekávat ostrý boj o cenu mezi producenty a obchodními řetězci. „Je jasné, že vejce z chovu budou vyžadovat jiné vstupní náklady u dodavatelů, což se do ceny pro koncového zákazníka může promítnout. Globus udělá vše proto, aby se ani tato cena vajec pro naše zákazníky v budoucnu radikálně nezvýšila,“ uvedla mluvčí sítě hypermarketů Rita Gabrielová.
Vejce z halového chovu stojí v obchodě přibližně pět korun, jen o korunu víc než vejce z klecového chovu, ale většinu spotřebitelů to od nákupu odradí. Například v Tesku se letos podle mluvčího Václava Koukolíčka prodalo 90 procent vajec z klecových chovů, pět procent z haly, dvě procenta z volného chovu a tři procenta bio. „Klíčovou roli hraje stále cena,“ shrnuje.
Řetězec od loňska navyšuje zásoby z halových chovů. Přesto od roku 2013 jejich podíl stoupl jen o dvě procenta. Podíl vajec od nosnic v klecích se snížil o sedm procent, zájem se přesunul hlavně do kategorie bio a volný chov.
Dodavatelé upozorňují, že řetězce zatím o vejce od slepic na podestýlce nejeví zájem. Někdy dokonce produkce kvůli tomu končí se ztrátou v zahraničích fabrikách.
„Už několik let nejsme schopni prodat do maloobchodu produkci podestýlkových vajec, část proto prodáváme na průmyslové zpracování do zahraničí,“ popsal Juraj Schummer, ředitel společnosti Zlatá vejce, která patří s roční produkcí kolem 300 milionů vajec k největším tuzemským dodavatelům. Třetinu produkce firmy tvoří vejce z podestýlek, což je na tuzemské poměry hodně.
„Řetězce zatím neprodají ani to malé množství podestýlkových vajec, které jsme už schopni dnes vyrobit,“ říká místopředseda představenstva firmy Proagro Nymburk Zdeněk Mlázovský. Řetězce, které vyhlásily konec „doby klecové“ podle něj nadále vozí z ciziny přebytková klecová vejce za podnákladové ceny, a tím likvidují domácí trh. „Cena se odhaduje v 90 procentech na měsíc, což je výborná strategie řetězců, jak výrobce držet v šachu levnými dovozy,“ dodal.
„Pokud nás chtějí přesvědčit, abychom investovali do milionových rekonstrukcí, měli by postupně navyšovat odběry podestýlkových vajec,“ tvrdí Juraj Schummer ze společnosti Zlatá vejce. I podle dalších chovatelů je pro rozhodnutí o investicích zásadní, zda začnou řetězce podestýlková vejce odebírat ve větším množství. Na druhou stranu si pochvalují, že po aférách s bakteriemi salmonelózy a toxickým fipronilem začali obchodní partneři ve větší míře vyžadovat českou produkci.
