Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Brzy začne platit sleva na pojistné. Firmy z ní mají strach

  • 39
Hlad nezaměstnaných po práci se v Česku změnil v hlad firem po zaměstnancích. Ministerstvo práce přesto připravilo návrh, který motivoval podniky, aby najímaly nové pracovníky – slevy na pojistném pro firmy. O návrhu slevy uplynulý týden jednala vláda, projednávání však nakonec odložila.

Zaměstnavatelé jsou z návrhu rozpačití. Na jednu stranu pomoc vítají, na druhou se však bojí, že stát nechce dát slevu zadarmo.

„Cena práce je v České republice velmi vysoká, a proto se nabízí ocenit jakékoliv opatření,“ připouští Ladislav Minčič, ředitel odboru legislativy hospodářské komory, která zastupuje firmy.

Obavy pramení zejména z toho, že peníze, které stát nevybere na pojistném, budou chybět v rozpočtu. „Propad rozpočtových příjmů by posléze mohl vyústit ve zvýšení sociálních odvodů či daní pro všechny,“ vysvětluje Minčič.

Anebo by stát mohl firmám zavařit dalšími povinnostmi v souvislosti s honbou za daňovými úniky, obávají se zástupci zaměstnavatelů.

Opatření má dostat do práce nezaměstnané ze skupin do pětadvaceti let bez dlouhé praxe, lidi starší 50 let a maminky po rodičovské dovolené. Sleva pro zaměstnavatele má činit až 3 174 korun, a to dvanáct měsíců po sobě.

Ministerstvo prohlašuje, že obavy zaměstnavatelů jsou zbytečné. Skutečnost, že firmy odvedou za některé lidi méně, naopak podle něj zvedne příjmy rozpočtu. Důvod? Ušetří se na dávkách pro nezaměstnané až 3,74 miliardy korun ročně, jak spočítalo ministerstvo.

Dostat slevu na pojistném nebude pro zaměstnavatele snadné

Dotyčného nezaměstnaného budou muset zaměstnat na dobu neurčitou. A zároveň budou muset splnit podmínky zabraňující zneužívání státní pomoci: slevu nemohou uplatňovat zaměstnavatelé na své bývalé zaměstnance, kteří od nich v posledním roce odešli. Firma by na slevu neměla nárok ani v případě, že v posledních dvou měsících kohokoliv propustila.

Sleva na pojistném se v Česku používala naposledy v roce 2009. Přišla s ní vláda Mirka Topolánka a vztahovala se plošně na všechny zaměstnance s nižšími příjmy.

Tehdy šlo podle ministerstva práce a sociálních věcí o zachování pracovních míst, přičemž nikdy nebylo změřeno, zda sleva skutečně pomohla. Faktem nicméně je, že zaměstnavatelé tehdy ušetřili zhruba deset miliard korun na mzdách.

„Nyní je sleva koncipována jako opatření směřující k podpoře vytváření nových pracovních příležitostí,“ říká mluvčí ministerstva Petr Habáň.