Od začátku roku provedla Česká zemědělská a potravinářská inspekce v Pardubickém kraji 212 kontrol v deseti obchodních řetězcích. Ve všech zjistila nedostatky. Z 590 kontrolovaných povinností jich obchody porušily více než třetinu
"K nejčastějším prohřeškům patří prodej čerstvého ovoce a čerstvé zeleniny, která neodpovídá požadavkům na jakost, prodej potravin s prošlým datem minimální trvanlivosti," uvedla ředitelka hradecké pobočky inspekce Vlasta Báčová.
Kontroloři také naráželi na špínu v obchodech, zjistili, že zmražené potraviny se někdy uchovávaly jen při teplotách kolem nuly, nebo objevili závadné masné výrobky. "Výsledky kontrol ukazují, že řada jich nesplňuje mikrobiologické požadavky v důsledku nesprávné manipulace," hodnotí masné pulty Báčová.
Nízká cena potravin v obchodních řetězcích také není zadarmo a jejich kvalita je jim přímo úměrná. Podle testů MF DNES má například grilovací párek z pražské Hypernovy k masnému výrobku daleko. "Samá houska, nemá chuť masa, obal se odděluje, koření je sice patrné, ale chuť neobohacuje. Obsahuje dusitanovou solicí směs," uvádí se v hodnocení z června.
Uzeniny z Lidlu? Nekvalitní
Neslavně dopadla také květnová zkouška některých levných párků. "To není gothaj. Netypická chuť, mazlavá konzistence, netypická barva, určitě přibarveno," vyjádřila se porota nad výrobkem firmy Procházka z Roudnice nad Labem prodávaným v síti Lidl.
Rovněž koupit si prací prášek může hraničit s vyhozením peněz. Prášky dodávané pro Plus Discont, Hypernovu či Tesco praly při testování jen o něco lépe než čistá voda.
Nekorektní jednání marketů se zákazníky zjistila v minulosti i Česká obchodní inspekce. Obchody označovaly chybnými údaji zboží, které nabízely ve slevách, nebo účtovaly jiné ceny, než byly v letácích. Takto šidil každý pátý supermarket.
Slevy a akce díky úsporám na zaměstnancích
Expanze supermarketů v kraji není u konce, velkoprodejny vznikají i na maloměstech. Zákazníci si pochvalují, že se obchody předhánějí ve slevách a nabídka zboží je široká. Pracovní podmínky v marketech jsou ovšem často nevalné, dopátrat se toho, kolik vlastně zaměstnanci velkoprodejen berou, není snadné.
"Průměrné mzdy nezveřejňujeme, bylo by to zavádějící. Ale zaměstnanci se u nás špatně nemají," říká Kateřina Černá, mluvčí společnosti Ahold, která provozuje sítě Albert a Hypernova.
Sami prodavači k výši mezd mlčí. "Ne, nebudu na nic odpovídat, já vám zavolám paní vedoucí," couvá vystrašeně prodavačka v chrudimské Hypernově. Podobné je to i v hypermarketu Globus v Pardubicích."Plat? Já o tom nesmím mluvit," říká mladá žena, která rovná zboží do regálu.
Stručný je i její nadřízený. "Platy zaměstnanců není možné zveřejnit, mám špatné zkušenosti s novináři," ukončuje rychle hovor ředitel pardubického Globusu Ivan Šrám. Jednatel sítě Globus Petr Vyhnálek odkazuje na výroční zprávy, kde jsou jen souhrnné výdaje na mzdy.
Úřady práce: Mzdy jsou podprůměrné
Jiné zdroje jsou otevřenější. "Platy řadového personálu v supermarketech se pohybují na hranici minimálních mzdových tarifů," uvedl vedoucí kontrolního oddělení Úřadu práce v Chrudimi Jan Vichr. Stejně mluví i jeho pardubický kolega. "Mzdy jsou v těchto obchodech podprůměrné, blíží se minimální mzdě," říká zástupce ředitelky Úřadu práce v Pardubicích Petr Klimpl.
Zaměstnanci někdy nemají žádné zastání. "S většinou největších řetězců jsou uzavřené kolektivní smlouvy. Ne ve všech prodejnách ale jsou odbory a také se lidé často střídají, takže se těžko mohou v odborech organizovat. Navíc manažeři vytvářejí proti odborům tlak a vyhrožují, že odborářům firma neprodlouží smlouvy a podobně," uvedl předseda Odborového svazu pracovníků obchodu Alexandr Leiner.
"Když se ti něco nelíbí, můžeš jít. Na tvoje místo čeká deset dalších. Takhle s námi nadřízení jednají," popsala zaměstnankyně Globusu, která si nepřála uveřejnit jméno. Jiné dotázané prodavačky v Hypernově a Globusu o existenci odborů nic nevěděly.
Hypermarkety jsou něco jako novodobé hrady
Obří obchody se také často příliš neohlížejí, jak zapadnou do svého okolí. "Většinu z nich hodnotím spíše negativně. Zvláště menší řetězce jako Lidl či Penny Market mají typové projekty bez vztahu k prostředí, v kterém vznikají. Supermarkety by se měly stavět především místo bývalých průmyslových areálů a krajina na okrajích měst by měla zůstat volná," míní architekt Přemysl Kokeš z Lanškrouna. Jako dobrý příklad naopak vyzdvihuje výstavbu Tesca na místě bývalé továrny Primona v České Třebové.
"Výstavbu supermarketů ale nelze šmahem odmítat. Dříve se stavěly nad městy hrady, znamením dnešní doby jsou megamarkety se zábavními centry," dodává Kokeš. Podle něj se ale kvůli nákupním centrům na okrajích sídel vylidňují středy měst.
