Ministerstvo financí původně navrhovalo sazby daně z příjmů a DPH stanovit na 20 procent. Nižší návrh totiž zvýší deficit veřejných financí v roce 2004 na 3,9 procenta HDP z dosud plánovaných 3,4 procenta.
Snížení přímého daňového zatížení částečně vyrovnají vyšší nepřímé daně. Už od července totiž mají stoupnout některé spotřební daně.
Například u lahve piva to bude o necelou korunu, v průměru o devět korun na krabičku cigaret a zhruba o dvě koruny až 3,5 korunu na litr pohonných hmot. Proti předpokladům se nebudou zvyšovat spotřební daně z vína.
Původně se měly spotřební daně upravit současně se spuštěním daňové reformy, dřívější zvýšení odůvodňuje ministerstvo hrozícím výpadkem v plnění letošního státního rozpočtu.
Více peněz na ruku
Slováci budou od Nového roku v případě schválení změn dostávat vyšší čistou mzdu a podniky by platily nižší daň z příjmů. Dnes platí živnostníci a zaměstnanci daň od deseti do 38 procent z daňového základu. Ostatní podnikatelé platí 25 procent.
Daňová reforma předpokládá zrušení daně z dividend, daně z dědictví, darování, převodu a přechodu nemovitostí a zvýšení daně z nemovitostí.
Česko by se mělo poučit
Odborníci se shodují, že slovenská reforma je správným krokem a doporučují, aby ji ČR následovala. Jinak totiž proti Slovensku ztratí konkurenceschopnost i příliv zahraničních investic.
"ČR má dva roky na to, aby svůj daňový a sociální systém přiblížila slovenské podobě. Pokud zaspíme, projeví se to naší nekonkurenceschopností a ekonomickou stagnací," varuje analytik HVB Bank Pavel Sobíšek.
Slovenští analytici soudí, že reforma vytváří předpoklady pro větší příliv přímých zahraničních investic a bude motivovat k práci. Ve srovnání s okolními zeměmi to bude jeden z nejpřehlednějších daňových systémů.
