Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slováci posvětili rozšíření eurofondu, Sulík se obrátí na Ústavní soud

  17:05aktualizováno  18:24
Slovensko přestalo napínat Evropu a schválilo jako poslední ze 17 států eurozóny rozšíření záchranného fondu. Evropský fond finanční stability, EFSF, tak bude disponovat kapitálem ve výši 780 miliard eur a bude moci úvěrovat zadlužené země až do výše 440 miliard eur. Bude mít také větší pravomoci.
Slovensko se zaručí více penězi, schválilo rozšíření eurofondu. Ilustrační foto.

Slovensko se zaručí více penězi, schválilo rozšíření eurofondu. Ilustrační foto. | foto: Reuters

Investoři tento vývoj očekávali, takže euro i akcie včera posilovaly (více zde). Dnes však trhy vystřízlivěly (euro i západoevropské akcie opět oslabily), když si uvědomily, že ani rozšíření ESFS na záchranu Evropy nestačí. Slovenské rozhodnutí však investory navečer opět povzbudilo, i když jen mírně.

"Tento krok je pro trhy dobrou zprávou, protože neblokuje plán na stabilizaci bankovního sektoru. Ta je momentálně klíčovým tématem. Eurodolar i středoevropské měny reagují na opakované slovenské hlasování mírně pozitivně. Výrazný vliv na trhy však asi nepřijde, kladný výsledek byl očekáván jako velmi pravděpodobný," uvedl analytik společnosti Patria Finance Tomáš Vlk.

Po tvrdých politických jednáních dala eurovalu, jak se záchranný fond eurozóny nazývá, šanci i opoziční strana Roberta Fica Smer-SD. Předseda strany Svoboda a solidarita Richard Sulík však podle SME.sk uvedl, že rozhodnutí napadne u Ústavního soudu.

Ze 147 přítomných poslanců bylo pro rozšíření pravomocí eurofondu 114, proti 30, tři se zdrželi hlasování. Po odhlasování návrhu poslanci tleskali, nepřidala se SaS, která s eurovalem nesouhlasí, píše SME.sk. Proti eurovalu podle očekávaní hlasovaly SaS, SNS a tři členové OKS.

Slováci dali zelenou rozšíření záchranného fondu evropské stability po vleklých diskusích, které vygradovaly v úterý pádem slovenské vlády (viz předchozí článek). Dnes se parlament dohodl na tom, že v příštím roce uspořádá nové volby. Ty se budou konat 10. března 2012 (více čtěte zde).

Fond může půjčovat až 440 miliard eur, tolik, co chtěl už dříve

Fond EFSF vznikl v květnu 2010 jako dočasná záchrana pro země, které si už nedokázaly půjčit na běžném trhu. Úvěry zatím čerpalo Irsko a Portugalsko, Řecko dostalo první záchrannou injekci z jiných prostředků a z EFSF mělo čerpat až v rámci druhého balíku.

Země eurozóny za fond ručily zatím 440 miliardami eur, což znamená, že ve skutečnosti mohl EFSF poskytnout pomoc pouze ve výši zhruba 250 miliard eur. Podle počátečních plánů měl však poskytovat úvěry právě ve velikosti 440 miliard eur.

Letos v červenci se proto politici eurozóny dohodli na zvýšení garance v záchranném fondu na 780 miliard eur (na Slovensko, které dosud garantovalo částku ve výši 4,3 miliardy eur, z této částky připadá částka 7,7 miliardy eur) tak, aby fond mohl poskytovat úvěry v původně zamýšlené výši. Slovensku nyní tuto dohodu dovršilo. Navýšená částka ale na záchranu Evropy nestačí. V Bruselu se rodí nový plán, podle něhož by se EFSF rozšířil až na téměř tři biliony eur (více čtěte zde).

Pomoc země z fondu dostane tehdy, pokud o ni požádá, její žádost schválí Komise, Mezinárodní měnový fond a rada ministrů financí eurozóny.

EFSF dnešním rozhodnutím Slovenska ale také získá nové pravomoci. Fond například umožní uvolňování dočasných úvěrů pro problémové země do doby, než v zahraničí odsouhlasí pomoc. Nově bude také možné skupovat dluhopisy, které mají tyto země problém udat na trhu. Peníze bude moci použít i na rekapitalizaci bank.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Peugeot 308 GT
Prodej nových vozů v Evropě v září klesl. Nejvíc se propadl Ford a PSA

Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii a zemích Evropského sdružení volného obchodu (EFTA), tedy v Norsku, Švýcarsku, na Islandu a v...  celý článek

(Ilustrační snímek)
EU si chce posvítit na daně technologických gigantů. Irsko se brání

Agresivní daňová politika Googlu, Facebooku, Amazonu nebo Applu leží v žaludcích ministerstev financí unijních zemí už téměř deset let. Státy se ale do dneška...  celý článek

(ilustrační snímek)
Komise navrhuje nový daňový systém, reformu chce do roku 2022

Evropská komise ve středu nabídla členským zemím reformu daně z přidané hodnoty (DPH). Nový systém, který by měl být funkční od roku 2022, by měl ztížit daňové...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.