"Veřejnost se může vyjádřit prostřednictvím telefonátů, krátkých textových zpráv a internetu," řekl guvernér centrální banky (NBS) Ivan Šramko. Za telefonát zaplatí hlasující sedm slovenských korun a za SMS zprávu šest korun. Anketa nepřináší národní bance žádný zisk, dodal Šramko.
Slováci si mohou vybrat, zda na euromincích upřednostní dvojitý kříž na trojitém vrchu, keltskou minci Biatec, kříž z Velké Mače, Bratislavský hrad, Panenskou věž na hradě Devín, Spišský hrad, vrch Kriváň, Madonu s Ježíškem z Kremnice, Madonu s Ježíškem z Levoče nebo svatého Cyrila a Metoděje. Banka se definitivně rozhodne do konce roku.
Zatímco bankovky jsou pro všechny státy eurozóny stejné a jejich výtvarné pojetí i technické parametry musí dodržet všechny země, u mincí mají členské země naopak možnost volby.
Na rozdíl od jednotné lícové strany totiž Evropská komise vzhled rubů osmi druhů mincí ponechává v pravomoci jednotlivých států. Slovenská centrální banka zatím nerozhodla, zda použije pouze jeden nebo více motivů.
Pokud dostanou v anketě nejvíce hlasů tři návrhy, centrální banka bude uvažovat o použití všech tří. Pokud bude dominovat jeden, použije na všechny mince jeden symbol, uvedl Šramko.
Do soutěže na návrhy rubů euromincí, kterou NBS vyhlásila v loňském roce, se přihlásilo 56 autorů s 658 návrhy. Dvě komise následně posunuly do druhého kola 36 symbolů, z nichž se do veřejné ankety definitivně dostalo deset.
Z posledního průzkumu společnosti Median SK v srpnu a září vyplývá, že se zavedením eura souhlasí 56,3 procenta Slováků. Proti přechodu z koruny na společnou evropskou měnu se naopak vyslovilo 38 procent dotázaných.
V České republice zatím diskuze o podobě národní strany eur neprobíhá. Česko také počítá s pozdějším zavedením eura. Plánuje ho na rok 2010. I tak si ale vysloužilo kritiku Evropské komise za to, že se s přípravou loudá. - více zde