Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slováci se bojí krize, ne eura, říká člen jejich bankovní rady

  1:00aktualizováno  1:00
Člen bankovní rady Národní banky Slovenska (NBS) Ľudovít Ódor připouští, že kdyby centrální bankéři věděli loni v létě o příchodu tak silné krize, měnili by slovenskou korunu za eura v jiném kurzu. Ódor čeká, že slovenská ekonomika dosáhne dna na přelomu letoška.

Člen bankovní rady Národní banky Slovenska (NBS) Ľudovít Ódor. | foto: Michal Šula, MF DNES

Kdybyste dnes seděl v bankovní radě České národní banky, byl byste pro rychlé přijetí eura, nebo byste si kvůli krizi raději chtěl ponechat co nejdéle korunu?
To je těžká otázka. Když se podíváme na náš region, tak nejvíce pozitivní by přijetí eura dnes bylo pro Poláky a Maďary. Ti trpí kvůli výraznému oslabení národních měn, mnoho lidí tam má úvěry v eurech či švýcarských francích, a proto se jim velmi zvýšily jejich splátky. To na Slovensku a v Česku není. Euro v krizi pro naše země nehraje výraznou úlohu. Dá se existovat bez něj i s ním a jeho přijetí musí vyplývat z dlouhodobé hospodářské politiky.

Tuzemští centrální bankéři si ale korunu velmi pochvalují. Tvrdí, že s ní můžeme krizí projít snadněji než vy s eurem.
Česká koruna dává oslabováním konkurenční výhodu vašim podnikům. Ale stavět na tom měnovou politiku není šťastné. Jakmile ekonomika opět posílí, koruna půjde nahoru. Slováci jsou s eurem spokojeni. Umožňuje jim levněji nakupovat nejen doma, ale také provádět nákupní turistiku v zahraničí. To se sice negativně projevuje v našem maloobchodě a výběru daní, ale stabilní měna, jako je euro, může zase přilákat do země zahraniční investory.

Když dnes vidíte rozsah krize, nelitujete kurzu, za nějž jste slovenskou korunu vyměnili za eura? Nebylo by výhodnější, kdyby byla vaše koruna před přechodem na euro slabší?
Kdybychom věděli, co přijde, tak by možná naše úvahy o kurzu byly jiné. Ale kurz je jenom jedna veličina, která jednomu pomáhá a druhému škodí. Teď na něm vydělávají běžní lidé a škodí firmám, ale najít kompromis je těžké.

Jak se projevil přechod na euro v zaměstnanosti ve vaší centrální bance? Propouštěli jste, nebo naopak přijímali?
Za poslední dva roky jsme snížili počet zaměstnanců. Plán byl deset až dvacet procent. Ještě bych si další snižování dokázal představit, ale zároveň v bance hodně funkcí zůstává. Musíme dále zabezpečovat dohled nad finančním trhem či platební styk. Takže změny by mohly být spíše v oblastech měnové politiky.

Co vás při zavádění eura nejvíce překvapilo? Na co by měla být ČNB připravena?
Popravdě mě nejvíce překvapilo, jak to bylo hladké. Obvykle v každé zemi, kde euro zaváděli, se lidé obávali zdražování. Já se obával hlavně mentálního přechodu. Přece jen chodit do obchodu s kalkulačkou není snadné. Na Slovensku je teď ale osmdesát procent lidí s novou měnou spokojeno. A to je dost překvapující číslo. Je ale samozřejmě jedno možné vysvětlení: teď se lidé více obávají krize než eura.

Bylo to tak snadné i v romských osadách, kde se před zavedením eura hrály naučné divadelní hry o tom, jak s novou měnou nakládat? Není tam problém?
Monitorujeme to jen přes veřejné průzkumy, většinou centrální banka po těchto osadách nechodí. Ale zatím je spokojenost na relativně vysoké úrovni.

Jak hodnotíte pozici a připravenost české a slovenské ekonomiky na současnou krizi?
Dnes je důležité, aby ekonomiky uměly reagovat pružně. My máme výhodu v podnikatelském prostředí, které je i podle mezinárodních srovnání lepší než v Česku. Flexibilnější je hlavně trh práce, máme daňové reformy. Na druhou stranu ČR byla vždy velmi úspěšná v lákání zahraničních investic a slovenská ekonomika tu vaši jen doháněla. Propastný rozdíl od konce socialismu se nedal smazat za tak krátké období. Krize ukáže, do jaké míry je flexibilita hospodářství větší u nás či u vás.

Konzultoval s vámi premiér Robert Fico zavedení šrotovného? Jste pro?
Jsme členy rady pro hospodářskou krizi, kde konzultujeme všechny otázky související s jejím řešením, ale osobně jsme o tom nemluvili. Podle našeho názoru je jediný argument pro zavedení šrotovného jakási vzájemnost a solidarita mezi státy Evropské unie. Německé šrotovné pomáhá slovenským automobilkám, takže z tohoto pohledu dokážeme jeho zavedení pochopit. Stimulační efekty na domácí ekonomiku ale velké nejsou.

Která slovenská protikrizová opatření jste naopak podporovali?
Zvyšování nezdanitelného základu daně, jinak řečeno snížení daní pro lidi s nižšími příjmy. Podporovali jsme také investice do infrastruktury, hlavně do dálnic a ekologie.

Když se podíváte na americké stamiliardové záchranné balíky, máte obavy z budoucí inflace?
Riziko určitě je. Banky jsou zatím opatrné a ty miliardy se nedostaly k lidem a podnikům. Až se to ale stane, tak riziko inflace bude velké. Vědět kdy zatáhnout za brzdu pak nemusí být úplně jednoduché.

Protestovali jste stejně jako ČNB proti zahraničním analytikům, které házejí země středoevropského regionu do jednoho pytle?
Samozřejmě. Je to jen geografický název, politiky jednotlivých zemí jsou diametrálně odlišné a jejich aktuální situace také. Finanční krize do Česka ani na Slovensko nepřišla, ale krize reálné ekonomiky je tady. Předpovídáme, že dna bychom na Slovensku mohli dosáhnout na přelomu roku. Ovšem krize, která je hlavně o důvěře, tady bude ještě několik let. Důvěru můžete ztratit během pěti minut. Znovu ji vybudovat ale trvá déle.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dvě rezidenční budovy nazývané Bosco Verticale (vertikální les) v Miláně
Stavba „vertikálních lesů“ je na vzestupu. Po Miláně bují v Číně i Francii

Více než 20 000 rostlin a stromů, tedy ekvivalent dvou hektarů lesa na dvou budovách: dvě rezidenční budovy nazývané Bosco Verticale (vertikální les) v Miláně...  celý článek

Máme vlastní značky, ukazuje slovenský Lidl v nových spotech - špagety
VIDEO: Slovenský Lidl provokuje. Dobírá si ceny značkových produktů

Reklamní kampaně německého obchodního řetězce Lidl provází jedna kontroverze za druhou. V nejnovější kampani na Slovensku se řetězec snaží posílit pozici...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Kanada hlásí první střet letadla s dronem, letěl 450 metrů nad zemí

Kanadská vláda ohlásila první kolizi dronu s komerčním letadlem v zemi. Nehoda se obešla bez zranění a letadlo bezpečně přistálo na letišti, uvedla televize...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.