Slováci se vracejí k šetření. Nová vláda musí zastavit zadlužování

Slovensko hraje stejně jako Česká republika o důvěru investorů, kteří mu půjčují. A trhům se zatím povolební výsledek v zemi zamlouvá. Slovensko v pondělí bez problémů prodalo vládní dluhopisy za 110 milionů eur, a to dokonce s nižší rizikovou prémií, než je prodávalo v únoru.

Ilustrační snímek | foto: SXC.hu

Slovenští voliči si o víkendu vybrali dobrovolné šetření a pokračování bolestivých reforem, v nichž byli kdysi středoevropskými mistry.

Ale pak si na čtyři roky vzali oddychový čas s levicovým premiérem Robertem Ficem, jenž ani po vypuknutí krize, která s otevřenou slovenskou ekonomikou tvrdě zamávala, nenašel vůli k úsporám.

Na nové vládě, která pravděpodobně vznikne ze středopravicové koalice čtyř stran v čele s Ivetou Radičovou a mozkem dřívějších hospodářských reforem Richardem Sulíkem, teď leží klasický evropský vládní úkol: zabrzdit zadlužování.

Reformátor Sulík: Chci být ministrem financí

Slovenské ministerstvo financí, které počkalo se zveřejněním schodku veřejných financí za loňský rok až na povolební pondělí (spekuluje se o tom, že Fico nechtěl dát dříve svým odpůrcům do ruky argument proti jeho politice), přiznalo horší než předpovídaný výsledek.

Loňský deficit veřejných financí byl 6,77 procenta a letos bude podle ekonomů pravděpodobně ještě vyšší. Fico si přitom původně vytyčil jako cíl letošní schodek snížit na 5,5 procenta.

Úkoly pro novou vládu

1) Úspory ve státním rozpočtu
Původní plán, že deficit letos nepřevýší 5,5 procenta, se kvůli nižším výběrům daní nenaplní.
2) Zastavení drahých projektů PPP
Jde například o stavbu dálnic, na nichž se podílí soukromý sektor.
3) Uvolnění zákoníku práce
Fico zavedl například výplatu odstupného i pro zaměstnance, kteří jsou ve zkušební lhůtě.
4) Změny ve spoření na penzi
Penzijní fondy by měly dostat volnější ruku v investicích.

Pramen: SME

Jenže ani rychle rostoucí průmysl nenaplní na straně příjmů státní kasu, ze které se během předvolebních měsíců nepřestalo rozdávat. "Jen vyšší růst ekonomiky a povolební úsporné opatření by mohly deficit snížit na stále vysokých šest procent," myslí si ekonom Ján Tóth z UniCredit Bank.

Slovenská ekonomika by podle posledních odhadů ministerstva financí měla zrychlit svůj růst na 3,2 procenta. Loni o téměř pět procent propadla.

Richard Sulík, šéf parlamentního pravicového nováčka – strany Svoboda a Solidarita – a mimo jiné také průkopník jednotné devatenáctiprocentní sazby DPH, o níž se uvažuje v souvislosti s důchodovou reformou i v Česku, v pondělí prohlásil, že chce být ministrem financí a reformy prosadí. Nejvíce si zatím trvá na zjednodušení daní, seškrtání daňových výjimek a takzvaném odvodovém bonusu.

Ten má bojovat hlavně proti patnáctiprocentní nezaměstnanosti, která je na Slovensku druhá největší ze všech vyspělých zemí, měřeno statistikou OECD.

Princip odvodového bonusu spočívá v tom, že nezaměstnaní lidé jsou motivováni k tomu, aby brali i částečné či hůře placené úvazky, protože po takovém kroku automaticky nepřijdou o podporu. Ta se jen sníží úměrně tomu, kolik v nově získané práci vydělávají.

"Odvodový bonus nebude generovat větší deficity než dnes," uvedl Sulík ještě před svým dvanáctiprocentním volebním úspěchem pro MF DNES.