K TÉMATU ČTĚTE:
ZVLÁŠTNÍ PŘÍLOHA VÍNO 2003
Ta v některých případech přesáhla pro vinaře cennou hranici čtyřiadvaceti stupňů.
Víno vyrobené z takových hroznů je pak označované jako výběrové, má tedy známku nejvyšší kvality.
"Na hrozny to byl opravdu ideální rok," říká vinař Vojtěch Náplava z Polešovic na Uherskohradišťsku.
"Víno dělám už pětatřicátou sezonu, takže pár těch výjimečných ročníků pamatuju, hlavně u bílých vín. Že by ale vavřinec, který v Polešovicích mívá maximálně devatenáct stupňů, měl třiadvacet jako letos, tak na to si opravdu nevzpomínám."
Cukernatost je místy rekordní
Podobné je to na vinicích v nedalekém Hluku. Hrozny rulandského bílého tam mají cukernatost vyšší než pětadvacet procent.
"To znamená náš rekord. Dostaneme se do kategorie výběrového vína, to je veliká vzácnost. A taková nádhera, že se mně o tom už zdává," libuje si vinař Josef Kadlčík.
Vinná réva letos podle pěstitelů dozrála s týdenním až desetidenním předstihem. Sucho a déšť byly na Slovácku v ideálním poměru, úrodě pomohly dva nebo tři výrazně srážkové dny v červenci.
Kdyby nezapršelo, byli na tom vinaři z Uherskohradišťska hůř.
"Třeba na jihu Moravy téměř vůbec nepršelo. Bobule u raných odrůd tam proto neměly potřebnou velikost a zanikaly," sdělil sklepmistr společnosti Agrosovín Boršice František Dudešek.
"Díky tomu, že zapršelo, máme kvalitu i kvantitu. Jsem příjemně překvapený, bude to opravdu výjimečné víno," přidává se vinař Jaroslav Vaďura z Polešovic.
Vinařskou oblast na jihovýchodě Moravy zařadila Evropská unie do zemědělské zóny B. V praxi to znamená, že víno, které budou chtít vinaři prodat jako odrůdové, musí mít cukernatost nejméně osmnáct stupňů.
"Dnes máme dvaadvacet až třiadvacet a považujeme to skoro za běžné. Zatím se daří, může ale přijít třeba bídné desetiletí," komentoval to Jaroslav Vaďura.
