Ekonom bratislavské Všeobecné úvěrové banky Daniel Kordík přičítá vyšší investice aktivitám zahraničních společností. „Je to dobře vidět třeba na statistice dovozů. Asi 70 až 90 procent z nich představují investiční dovozy,“ říká Kordík.
Přírůstek HDP byl podle slovenské agentury SITA v horní části rozpětí odhadovaného analytiky, které se pohybovalo mezi dvěma a 3,3 procenty. Vysokou výkonnost si má Slovensko udržet podle odhadů statistického úřadu i po zbytek roku. Čerstvě zveřejněné prognózy statistiků hovoří o zrychlení v celoročním pohledu na 3,3 procenta.
Proti zprávám o oživování ekonomiky jdou informace o rostoucím počtu lidí bez práce. Míra nezaměstnanosti v prvním čtvrtletí dosáhla na Slovensku 19,3 procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 1993. Úřady práce registrovaly 512 200 Slováků. „Klesá počet ztrátových podniků, což se odráží v růstu domácího produktu. Na druhé straně růstu produktivity se dosahuje odstraňováním přezaměstnanosti ve firmách a propouštěním. Proto se míra nezaměstnanosti zvyšuje,“ vysvětluje Kordík.
Ti, kteří práci mají, pobírali v prvních třech letošních měsících průměrnou mzdu 11 315 slovenských korun, což po zohlednění inflace znamená reálné zlepšení o 0,6 procenta při porovnání s prvním čtvrtletím roku 2000. Nejrychleji rostly mzdy zaměstnancům energetických rozvodných společností nebo bank. Podle statistiků si však Slováci příliš nepolepší, neboť většinu platových navýšení pohltí asi osmiprocentní inflace. Růst reálných mezd tak letos dosáhne jen asi 0,4 procenta.
