Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slovenské NE evropskému záchrannému fondu zvýší riziko i úroky na trzích

  8:38aktualizováno  8:38
Slovenské veto dělá vrásky mnoha evropským zemím. Peníze na pomoc bankám budou muset hledat jinde. Odmítnutí širšího eurovalu zvýší nejistotu a úroky na trzích, zhorší hodnocení velkých evropských bank a předlužených států, jako je Itálie a Španělsko. Politici začínají nahlas mluvit o odpuštění části řeckých dluhů.

Na výsledek hlasování na Slovensku netrpělivě čekaly finanční trhy. Na snímku Wall Street. | foto: ČTK

Podle někdejšího viceguvernéra ČNB Luďka Niedermayera už investoři počítali s rozšířením fondu a nakupovali podle toho dluhopisy Španělska, Portugalska a Itálie. Bez širšího eurovalu je ale budou prodávat a zvýrazní problémy jižního křídla Unie.

Návod pro začátečníky

Píše se o tom horem dolem, ale jak řeckou krizi vysvětlit jednoduše?

Proč je na tom Řecko tak špatně?
Od chvíle, kdy takřka před deseti lety zavedlo společnou měnu, se bezstarostně zadlužovalo. Řekové třeba dostávali i speciální příplatek za to, že chodí včas do práce. Pak se snažilo stav svých financí zakrýt falešnými statistikami. Teď sice už dostalo 110 miliard eur, aby se vykoupilo z dluhů, ale nestačí to.

Proč je nenechat zbankrotovat?
Bankrot a vystoupení z eurozóny by vyvolalo otázku: a co s dalšími potížisty, Portugalskem a Irskem? Investoři by se zalekli, kontinent by se vydal vstříc rozpadu eurozóny.

Kolik tedy celkem Řecko dluží?
340 miliard eur. To je suma, kterou by Češi a všechny firmy, které tu podnikají, splatili, kdyby dva a půl roku odváděli všechny svoje výdělky. Čili je to 2,5násobek českého HDP. Paralela to je výmluvná, obě země mají zhruba stejně obyvatel.

"Další pokles hodnoty jejich dluhopisů by roztočil kolotoč, kdy by další banky potřebovaly rekapitalizace od vlády. Tedy od těch vlád, kterým už trhy nevěří a nechtějí jim půjčovat. Kolo se tak může velmi rychle roztočit," varoval Niedermayer, který nyní působí jako poradce společnosti Deloitte.

Šéf evropské komise José Manuel Barroso a další evropští politici proto na slovenské poslance naléhali, aby změny v EFSF schválili. Nepřímo, zato neobvykle ostrými slovy se vyjádřil i šéf Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet. Varoval, že krize už dávno přerostla únosnou míru.

"Tato krize je systémová a musí se k ní přistupovat rázně. Vysoká provázanost finančního systému EU vede k rychlému růstu nebezpečí výrazného šíření. Ohrožuje to finanční stabilitu v EU jako celku a má to negativní dopady na reálnou ekonomiku v Evropě i za jejími hranicemi," řekl Trichet výboru Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti.

Jako Lehman Brothers

Prakticky tak současnou situaci přirovnal k pádu americké banky Lehman Brothers v září 2008, která odstartovala vládní pumpování miliard dolarů do krachujících bank a celosvětovou finanční krizi. Trichet zároveň vyzval ke koordinované pomoci bankám, což by bylo jedno z hlavních poslání silnějšího eurovalu.

Kdo platí do evropského záchranného fondu

Mnohé z velkých evropských bank se totiž angažovaly v Řecku a jiných problémových státech evropského jihu a hrozí, že po odepsání ztrátových dluhopisů se dostanou do vážných problémů.

Dalším z evropských lídrů, kteří včera nečekaně porušili dosavadní tabu, byl šéf euroskupiny Jean-Claude Juncker. V rozhovoru pro rakouskou televizi ORF prohlásil, že banky budou muset Řecku odpustit až 60 procent dluhů.

Kdo by dnes mohl přijmout euro

"Nevylučuji seškrtání dluhů. Nelze se ale domnívat, že bude stačit pouze jeden brutální škrt v Řecku. Je potřeba ale zajistit, aby se nenakazily další země," řekl Juncker. Podíl soukromých investorů na záchraně Řecka je rovněž výsledkem dohody z 21. července, kde došlo i ke shodě na změnách v EFSF.

Co je to euroval?

Fond EFSF vznikl v květnu 2010 jako dočasná záchrana pro země, které si už nedokázaly půjčit na běžném trhu. Úvěry zatím čerpalo Irsko a Portugalsko, Řecko dostalo první záchrannou injekci z jiných prostředků a z EFSF mělo čerpat až v rámci druhého balíku.

Země eurozóny za fond ručí 440 miliardami eur, ale ve skutečnosti mohl EFSF poskytnout pomoc pouze ve výši 260 miliard eur. Nově proto měly země garantovat 780 miliard eur – pak by měl být fond schopen poskytnout úvěry ve výši 440 miliard eur. Pomoc země dostane, pokud o ni požádá, její žádost schválí Komise, Mezinárodní měnový fond a rada ministrů financí eurozóny.

Právě nesouhlas se záchranou "cizích" bank byl jedním z hlavních argumentů předsedy slovenského parlamentu Richarda Sulíka, proč jeho strana SaS smetla změny v eurovalu ze stolu.

Podle něj je navíc podíl garancí vzhledem k bohatství jednotlivých zemí nespravedlivě rozdělen a nejchudší Slovensko bude financovat bohaté a zadlužené státy.

Podle červencové dohody mělo Řecko, nejproblematičtější ze zadlužených evropských států, z eurovalu čerpat svou druhou pomoc ve výši 109 miliard eur.

Pro středomořský stát však včerejšek neznamenal jen špatné zprávy. Podle všeho kývnou zástupci Evropské komise, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu na uvolnění šesté splátky z prvního záchranného balíku. Osmimiliardovou splátku dostane země začátkem listopadu i přes to, že zřejmě nesplní stanovené rozpočtové cíle.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Horníci NWR. Ilustrační snímek
Diskreditace i prodej OKD pod cenou. Komise řeší vyloučení Američanů z tendru

Evropská komise se začala zabývat stížností americké firmy Alcentra, která byla vyloučena z nabídky na koupi černouhelné OKD. Společnost dříve hrozila...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Ať platí 900 tisíc korun denně. EK žaluje Česko za volný pohyb pracovníků

Evropská komise se rozhodla žalovat Českou republiku a Lucembursko u unijního soudu kvůli tomu, že země nesplnily své povinnosti v souvislosti s pravidly...  celý článek

Ministerstvo průmyslu a obchodu v ulici Na Františku. Stavba byla dokončena v...
Tři ministerští úředníci připravili podle policie stát a EU o miliardy

Policie navrhla obžalovat tři úředníky ministerstva průmyslu a obchodu, kteří podle vyšetřovatelů způsobili svým jednáním při čerpání evropských dotací škodu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.