Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Slovensko bude trestat své dluhy. Může sáhnout i ministrům na platy

  12:27aktualizováno  12:27
Slovensko je po Německu a Polsku další zemí, která ve své ústavě ukotvila strop pro zadlužování. Země bude časem snižovat maximální povolený dluh až na 50 procent HDP v roce 2027. Už dříve ale potrestá dluhy nad touto úrovní. Regiony budou škrtat, sníží se platy ministrům nebo vláda požádá o vyslovení důvěry.

Slovenská premiérka Iveta Radičová na tiskové konferenci po jednání vlády. (15. 7. 2010) | foto: ČTK

Změny v ústavě schválil slovenský parlament. Zástupci koalice a opozice prosadili přijetí normy o rozpočtové odpovědnosti v době dluhové krize eurozóny a po varování mezinárodní ratingové agentury Standard & Poor's, že 15 zemím Evropské měnové unie včetně Slovenska by mohla snížit rating.

Dluhový strop Slovenska bude do konce roku 2017 nastaven v souladu s unijním Paktem stability a růstu na 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Poté se hranice každý rok sníží o procentní bod až na cílových 50 procent. Automatické sankce se v přechodném období začnou uplatňovat už po dosažení hranice 50 procent, kdy bude muset ministerstvo financí navrhnout opatření na snížení dluhu. Po překročení hladiny 53 procent se mimo jiné sníží platy členů vlády. Pokud dluh dosáhne alespoň 55 procent výkonu ekonomiky, zablokuje ministerstvo financí část výdajů státního rozpočtu, vláda nebude moci nakládat se svou peněžní rezervou ani navrhovat navýšení výdajů veřejné správy.

Ještě přísnější postup předpokládá ústavní zákon po dosažení hranice veřejného dluhu odpovídající 57 procentům HDP. V takovém případě bude vláda kromě už zmiňovaných opatření povinna předložit vyrovnaný rozpočet celé veřejné správy. Samospráva zase nebude moci sestavit své rozpočty se schodkem. Pokud státní dluh dosáhne horní hranice stanovené zákonem, kabinet požádá parlament o vyslovení důvěry.

Slovenský státní dluh loni dosáhl 41 procent HDP, letos se očekává jeho nárůst na 44,4 procenta výkonu ekonomiky. S dalším zvyšováním podílu dluhu na HDP země se počítá v příštích letech kvůli zpomalení tempa ekonomického růstu a pomalejšího ozdravování veřejných financí.

Zákon o "dluhové brzdě" má také Německo a Polsko, podobnou normu by česká vláda měla projednat do konce roku.

Autoři: ,




Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
EU si chce posvítit na daně technologických gigantů. Irsko se brání

Agresivní daňová politika Googlu, Facebooku, Amazonu nebo Applu leží v žaludcích ministerstev financí unijních zemí už téměř deset let. Státy se ale do dneška...  celý článek

Brexit (ilustrační snímek).
Londýnský bankéř: Brexit bude šok, nervozita v City ještě poroste

Plánovaný odchod Velké Británie z Evropské unie přinesl otázku, kolik bankéřů se zemi podaří udržet v londýnské City. Nyní tam proběhne 40 procent všech...  celý článek

Ústav konzervace potravin VŠCHT Praha porovnával kvalitu stejných výrobků...
Brusel za 52 milionů prozkoumá, jestli v kvalitě zboží padla železná opona

Evropská komise chce jasné důkazy o tom, že výrobci potravin a drogerie některé trhy šidí na kvalitě. Přinést je mají testy „dvojí kvality“, na které Brusel...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.