Změny v ústavě schválil slovenský parlament. Zástupci koalice a opozice prosadili přijetí normy o rozpočtové odpovědnosti v době dluhové krize eurozóny a po varování mezinárodní ratingové agentury Standard & Poor's, že 15 zemím Evropské měnové unie včetně Slovenska by mohla snížit rating.
Dluhový strop Slovenska bude do konce roku 2017 nastaven v souladu s unijním Paktem stability a růstu na 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Poté se hranice každý rok sníží o procentní bod až na cílových 50 procent. Automatické sankce se v přechodném období začnou uplatňovat už po dosažení hranice 50 procent, kdy bude muset ministerstvo financí navrhnout opatření na snížení dluhu. Po překročení hladiny 53 procent se mimo jiné sníží platy členů vlády. Pokud dluh dosáhne alespoň 55 procent výkonu ekonomiky, zablokuje ministerstvo financí část výdajů státního rozpočtu, vláda nebude moci nakládat se svou peněžní rezervou ani navrhovat navýšení výdajů veřejné správy.
Ještě přísnější postup předpokládá ústavní zákon po dosažení hranice veřejného dluhu odpovídající 57 procentům HDP. V takovém případě bude vláda kromě už zmiňovaných opatření povinna předložit vyrovnaný rozpočet celé veřejné správy. Samospráva zase nebude moci sestavit své rozpočty se schodkem. Pokud státní dluh dosáhne horní hranice stanovené zákonem, kabinet požádá parlament o vyslovení důvěry.
Slovenský státní dluh loni dosáhl 41 procent HDP, letos se očekává jeho nárůst na 44,4 procenta výkonu ekonomiky. S dalším zvyšováním podílu dluhu na HDP země se počítá v příštích letech kvůli zpomalení tempa ekonomického růstu a pomalejšího ozdravování veřejných financí.
Zákon o "dluhové brzdě" má také Německo a Polsko, podobnou normu by česká vláda měla projednat do konce roku.
