„Slovensko nemá ten komfort, že má nízký dluh. Nemůžeme se tvářit, že stát je tady od toho, aby zaplatil ušlé tržby nebo ztráty jednotlivých firem,“ řekl novinářům Heger.
Slovenská vláda dříve zavedla několik programů, prostřednictvím kterých žadatelům například proplácí část mezd zaměstnanců nebo poskytuje příspěvky podnikatelům kvůli výpadku jejich tržeb.
Připravuje pro podnikatele také program čerpání úvěrů se státní zárukou a možnost kompenzací části zaplaceného nájmu majitelům těch provozů, které musely z rozhodnutí úřadů přerušit činnost. Objem vyplacených peněz ve zmíněných programech zatím zaostává za původními odhady.
Na připravované žaloby na stát upozornil Machunka, který je viceprezidentem Asociace zaměstnavatelských svazů a sdružení. „Mnoho subjektů je vyloučeno z podpory především z hlediska stropování a vysoké administrativní náročnosti. Reagují na to svérázným způsobem tím, že jednají s advokáty o přípravě žalob na úřad veřejného zdravotnictví. Opírají se o článek ústavy, podle kterého je možné při omezení vlastnického práva požadovat přiměřenou náhradu,“ řekl Machunka.
Hlavní hygienik Slovenska po propuknutí pandemie nemoci covid-19 v březnu v souladu s rozhodnutím ústředního krizového štábu nařídil uzavřít řadu prodejen a jiných provozů včetně služeb. Později byla značná část karanténních opatření zrušena, pro veřejnost jsou ale nadále uzavřena mimo jiné wellness a fitness centra, plovárny či noční kluby.
