Slovensko přitvrdilo daňovou reformu

Slovenská vláda ukázala, že to se svou radikální daňovou reformou myslí vážně. Členové vládní koalice se nejprve v úterý zavázali, že prosadí devatenáctiprocentní rovnou daň pro příjmy občanů, firem, ale i pro daň z přidané hodnoty už od příštího roku. Ve středu to odklepla i vláda.

"Po dnešku je reforma naší daňové soustavy realitou," řekl sebevědomě slovenský premiér Mikuláš Dzurinda. Slibuje si, že díky dohodě má odvážná daňová reforma otevřenou cestu parlamentem. Šéfové koaličních stran se zavázali, že jejich poslanci pro ně zvednou ruku.

"Je asi osmdesátiprocentní šance, že to projde i parlamentem," komentuje vládní rozhodnutí hlavní ekonom ING Bratislava Ján Tóth.

Rovná daň je podle slovenského ministra financí nejúčinnějším způsobem, jak vzkřísit tamní ekonomiku. Věří, že rozdmýchá její růst, zjednoduší odvody do státní pokladny, a zlevní tak správu daní a zvýší u Slováků chuť platit daně. Ta je mezi našimi sousedy velmi nízká.

"V Estonsku rovnou daň zavedli v roce 1996, kdy měli výkon ekonomiky na obyvatele o 30 procent nižší, a dnes je o pět procent vyšší než u nás," říká ministr Ivan Mikloš.

Kde je zavedena rovná daň z příjmů
Stát Rusko   Hongkong Slovensko  Gruzie   Lotyšsko  Estonsko  Litva	sazba (%) 13 15 19* 20 25 26 33
Poznámka: Rovnou daní se zdaňují příjmy lidí bez ohledu na jejich výši. * Slovensko má stejnou sazbu pro zdanění příjmů firem, občanů i pro daň z přidané hodnoty. Daň schválila vláda a má platit od 1. ledna 2004.

Slovákům zdraží benzin
Mikloš původně prosazoval dvacetiprocentní rovnou daň. Jako správce státní kasy totiž zároveň řeší další velký úkol: zastavit obrovské narůstání deficitu veřejných rozpočtů. Nechtěl se proto tak rychle vzdávat příjmů státu.

Nakonec se nechal kolegy přesvědčit k ještě většímu daňovému poklesu.

Razantní snížení daní z příjmu, které nechá Slovákům víc peněz v peněženkách, vyváží růst cen v obchodech a s nimi náklady na život. Jednotná daň z přidané hodnoty nejvíc zdraží potraviny a služby.

A protože zároveň od letošního července stoupnou spotřební daně, poskočí ceny benzinu, alkoholu a tabáku. Koalice však ustoupila tlaku vinařů a výrobců piva, jejichž ceny se o tolik nezvýší.

"Vláda couvla, jako by si řekla, že když moc zdraží pivo, padne. Pivo nakonec má zdražit jen o korunu a víno skoro vůbec. Vláda radši využila toho, že díky kurzu dolaru a ceně ropy by benzin zlevnil, tak ho víc zdaní," dodává Tóth. Benzin zdraží o 3 koruny na litr.

Nejhůře mají daňové reformy na Slovensku postihnout lidi se středními příjmy. Rovnou daň vítají tamní podnikatelé a vláda doufá, že začnou lépe platit do státní pokladny. "Postupně by to mělo vést k tomu, že firmy přiznají vyšší zisky. I lidé jsou tu snižování daní dost nakloněni," říká Tóth.

"Ta filozofie zdanit více spotřebu a méně zisky a výkon je správná. Firmám se uleví a vlastně každý dobrý hospodář na tom vydělá," chválí tamní vládu Čech žijící na Slovensku a šéf tamní Všeobecné úvěrové banky Tomas Spurny.

Rovná daň z příjmu se šíří z Východu

Slovensko je zatím poslední zemí na světě, která se pustila do experimentu zvaného rovná daň.

Následuje tak státy jako Rusko, pobaltské republiky či Hongkong. O moc více příznivců zatím v praxi není, ačkoli zavedení rovné daně bývá častým tématem diskusí ekonomů a vzaly si ji za své i některé pravicové politické strany. Mezi nimi i ODS.

Původní návrh počítá s tím, že všechny typy příjmů (z podnikání, mezd, úroků) podléhají jedné dani. Reálně však země jen sjednotily sazby daně z příjmů fyzických osob.

Stejné procento tak státu do pokladny odvede člověk s podprůměrným i vysokým platem. Například na Slovensku platí dosud lidé s nejnižšími příjmy desetiprocentní daň a ti s nejvyššími 38 procent.

Podobně je tomu v Česku, kde mzdy podléhají dani od 15 do 32 procent. Podle odhadů však 85 procent lidí spadá do nejnižšího daňového pásma, takže sjednocením daně na 15 procent, jak navrhovala ODS, by si moc nepolepšili.

Nejvíc si tedy obecně při zavedení rovné daně pomohou lidé s nadprůměrnými příjmy. Ale sazba není vše, co ovlivňuje, kolik člověk státu odvede. Spolu s rovnou daní se totiž ruší i možnost odečítat si řadu položek od částky, z níž se daň vypočítává. Toho přitom využívají hlavně majetnější zaměstnanci, odpočítávající si kromě rodinných příslušníků třeba penzijní připojištění či úroky z hypoték.

Vláda, která chce zavést rovnou daň, stojí před rozhodováním, jak nastavit rovnou daň, aby si chudší lidé ještě nepohoršili a zároveň aby státu příliš neubylo ze státní kasy.

V zemích jako Rusko, které je proslulé korupcí a neplacením daní, mělo zavedení rovné daně od roku 2001 příznivý efekt. Příjmy do státního rozpočtu stouply díky tomu v obou letech o třetinu.