V půli června jdou Slováci k volbám a reformní vládě Ivana Mikloše a Mikuláše Dzurindy hrozí porážka. V průzkumech zatím ztrácejí. Jako nejpravděpodobnější výsledek voleb se jeví levicová koalice Róberta Fica a Vladimíra Mečiara.
K překvapení západních investorů se Dzurindovi a Miklošovi zatím nedaří doma prodat úspěchy, jako že země vstoupila do NATO a EU, že na Slovensku vyrostly dvě nové továrny velkých automobilek Peugeot a Kia, klesla nezaměstnanost a zmenšil se náskok Čechů ve výkonu ekonomiky.
"Samo udržení reforem potřebuje mnoho úsilí. Někdy i větší než jejich zavedení," řekl ve čtvrtek Mikloš pro MF DNES.
Slovenská lekce pro Čechy
Zkušenosti Slovenska s reformami mohou být vodítkem i pro české voliče, kteří se rozhodují mezi politikou ČSSD a ODS. Jedni považují slovenské reformy za ukázku zbídačování obyvatelstva země, druzí je považují za příkladnou a moderní cestu k prosperitě.
Poté, co u nás českou sociální demokracii před volbami podpořil na jejích mítincích i šéf slovenské strany SMER Fico a několikrát se přitom tvrdě "obul" do slovenských reforem, přijel do Prahy "své" reformy vysvětlit a obhájit i Mikloš.
"Chtěl jsem využít téhle příležitosti, abych některé skutečnosti uvedl na pravou míru. Chci tady ale prezentovat fakta, a ne politickou propagandu," uvedl slovenský ministr. Mikloš v Praze obhajoval reformy a jejich dopady.
Slovensko bylo v České republice považováno za jakéhosi menšího a slabšího bratra, kterého je třeba chránit. Platilo to i pro ekonomiku, kdy jsme i z historických a geografických důvodů měli velký náskok. Ale v poslední době nám Slováci začínají šlapat na paty.
Slovenská vláda premiéra Dzurindy v roce 2004 spustila změny jako poplatky u lékaře, menší dávky pro nezaměstnané a vyšší DPH na potraviny a další zboží. To umožnilo snížit daně z příjmu lidí a podniků a vylepšit hospodaření státu. Schodek rozpočtu se snížil z šesti procent HDP na polovic, což pomohlo získat větší kredit u západních analytiků a od ratingových agentur lepší hodnocení, než má Česko.
Ne všichni obyvatelé Slovenska jsou však z reforem nadšeni a odrazit se to může i na výsledcích předčasných parlamentních voleb, které byly vyhlášeny potom, co se rozsypala Dzurindova koaliční vláda.
Reformy bolí
Třiašedesátiletý bratislavský taxikář Jozef Ciglan řekl agentuře Reuters: "Všechny účty rostou stejně rychle jako výplata. Řeči o ekonomickém zázraku mě frustrují."
Mnozí jeho spoluobčané kritizují zavedení plateb u lékaře nebo zpřísnění vyplácení sociálních dávek, které "trestá" ty, kteří nechtějí pracovat.
Klíčová byla reforma daňového systému, kdy byla zavedena jednotná daň ve výši 19 procent jak pro fyzické, tak pro právnické osoby. Stejná výše platí i pro daň z přidané hodnoty bez jakýchkoliv výjimek. Některé daně (darovací, dědická či z dividend) byly zrušeny.
Slovensko společně s Litvou a Lotyšskem jsou tak země s nejnižší daňovou zátěží v Evropské unii. Což láká investory.
"Není navíc pravda, že daňová reforma je výhodná jen pro bohaté," argumentoval Mikloš s tím, že zejména zvýšením nezdanitelného základu na trojnásobek se reálné příjmy zvýšily u všech možných kategorií a variant rodin z hlediska výše příjmů či počtu dětí a vydělávajících členů.
Zásadní reformy Slovensko udělalo i v oblasti důchodového a sociálního systému a také v oblasti školství a zdravotnictví. Díky nim je nyní nejrychleji rostoucí ekonomikou ve střední Evropě, o více než 116 tisíc se zvýšil počet pracovních míst. I když nezaměstnanost je stále jedním z největších problémů zdejší ekonomiky.
Rychleji než ceny rostou našim sousedům také platy a koupěschopnost obyvatelstva se tak rovněž zvyšuje.
