Stejná firma se přitom ani ne před měsícem přetahovala s italskými investory o 16 domů v srdci Prahy. Italové je nakonec přeplatili s částkou 605 milionů.
Když tento měsíc státní konsolidační agentura nabídla k prodeji dosud rekordně největší balík dluhů, které zůstaly po velké očistě bank před privatizací, byla J&T jednou z prvních ve frontě.
Nabízí za něj jednu a půl miliardy korun. Balík 65 miliard nesplácených úvěrů prozkoumával i jeden z jejích rivalů ze Slovenska, finanční skupina Penta. S Pentou se J&T utkala už v boji o PVT.
Investiční apetyt především firmy J&T se zdá v poslední době nekonečný. Zajímá se o uhelné společnosti, o jejichž prodeji nyní vláda uvažuje, a ráda by koupila od státu i tři procenta plynařského obra Transgas, ovládaného německou RWE.
V Česku zapustila slovenská banka J&T kořeny v druhé půli devadesátých let. Začala rychle skupovat fondy z éry kuponové privatizace, které neměly silné vlastníky.
Hlavními majiteli jsou dva zakladatelé z roku 1993, Patrik Tkáč a Ivan Jakabovič. Tehdy nebylo obchodníkům s cennými papíry ani dvacet let.
Soupeři i partneři
Mezi české banky pronikla J&T, když koupila zkrachovalou Podnikatelskou banku i s její licencí. Slovenská firma však nikdy nechtěla poskytovat klasické bankovní služby pro drobné střadatele. Její majitelé chtěli být dravými investičními bankéři.
Stejnou cestou se vydala i Penta, která do Čech zamířila o něco později. Její finančníci zhodnocují kapitál svých klientů a na druhou stranu půjčují firmám, které nepochodí u jiných bank.
Jdou do většího rizika. Když se loni na jaře dostala do svízelné finanční situace televize Nova, jediný, kdo jí nakonec poskytl úvěr, byla J&T a Penta. Tito dva konkurenti se spolu naučili žít už na Slovensku.
Tam například vytvořili konsorcium a ovládli společně čtvrtinu Východoslovenských železáren a 16 procent Slovnaftu. Tehdy s nimi uzavřel spojenectví i další slovenský žralok, který se prohání českými vodami, Istrokapital.
Všichni tři kromě železáren a Slovnaftu získali také 45 procent slovenského Restitučního investičního fondu. Istrokapital v Česku zamířil hlavně do nemovitostí.
Větší riziko za větší obnos
Poté, co zahraniční vlastníci skoupili velké tuzemské banky, přinesli do nich i opatrnější přístup k půjčování peněz. Pro finanční štiky, jako je J&T či Penta, se tím zvětšil manévrovací prostor.
Jsou ochotné financovat riskantnější projekty, ovšem chtějí za to lépe zaplatit. Velkým zlatým dolem, který v Česku slovenští dravci objevili, jsou obchody se špatnými pohledávkami a majetky podniků v konkurzu.
Penta se například velmi levně dostala k lázním Jáchymov z majetku zkrachovalé makléřské firmy KTP Quantum. Lázně jí propadly jako zástava za osmdesátimilionový úvěr.
