(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Lukáš Procházka, MAFRA

Přebyteční úředníci na luxusní „čekané“: stát jim doma platí většinu platu

  • 374
Přes sto státních úředníků je nyní půl roku doma s 80 procenty platu. Jejich pracovní pozice byla zrušena, proto na základě služebního zákona čekají, zda jim stát nabídne nějaké neobsazené místo. Příliš často se to však neděje. V praxi totiž na placené „čekané“ končí zaměstnanci před důchodem nebo ti, jichž je potřeba se z nejrůznějších důvodů zbavit.

Šest měsíčních platů a celou dobu doma bez práce - tuhle vymoženost ještě do roku 2015, kdy vstoupil v platnost služební zákon, civilní státní zaměstnanci neznali. Dnes je na této „čekací listině“ 108 úředníků, jimž stát zrušil pracovní místo a kteří v klidu domova za 80 procent platu vyčkávají, až jim nabídne jiné. Pokud se tak nestane, následuje propuštění s tří až dvanáctiměsíčním odbytným, vypočítaným na základě odsloužené doby.

Za dobu účinnosti služebního zákona tímto způsobem ukončilo svou kariéru u státu 53 úředníků. Je to sice jen zlomek z celkového počtu 70 674 státních zaměstnanců, kteří jsou aktuálně ve služebním poměru, ale dá se očekávat, že se tento institut bude využívat víc v době vyšší nezaměstnanosti.

Stát má podle informací ministerstva financí aktuálně 16 385 neobsazených funkčních míst. Právě pro obsazení těchto míst by měl stát sáhnout do čekací listiny a zaplnit je těmi, kdo jsou aktuálně doma. Prakticky to tak ale podle dobře informovaných zdrojů ze státní správy nefunguje. Nástroj slouží hlavně pro „měkké přistání“ zaměstnanců krátce před důchodem nebo jako dobře placená dovolená.

„Kdo by nechtěl být doma na 80 procentech platu a nemuset nic dělat. Neděje se, že by byl úředník přesouván z Prahy na uvolněné místo do Vsetína, i když tu ta možnost podle služebního zákona je. Místo toho se s dotyčným domluví, že zůstane doma se čtyřmi pětinami platu, s tím, že se proti tomu nebude odvolávat,“ říká jeden úředníků, který si nepřál být jmenován.

Zneužívání nástroje si umí představit i lidé ze soukromé sféry. „Je možné, že když se máte vrátit z mateřské dovolené, dostanete nabídku, kterou odmítnete a jiná možnost v ten moment není, tak jste na takzvané dispozici, která může trvat půl roku s 80 procenty platu,“ říká Jiří Halbrštát z personální agentury ManpowerGroup.

Namísto propouštění by přitom dnes měla státní správa zaměstnance spíše nabírat. Jenže zaplnit tisíce neobsazených míst je prakticky nemožné. „Problém je, že takový úředník musí splňovat kvalifikační předpoklady dané služebním zákonem. A takoví lidé na trhu práce nejsou,“ uvedl nedávno v rozhovoru pro MF DNES ministr financí Ivan Pilný (rozhovor čtěte zde).

Strážce státní kasy navíc při přípravě rozpočtu na příští rok bojuje s absurdními požadavky ministrů na vytvoření nových pracovních míst. „Například paní ministryně práce Marksová žádala o 102 míst na projekt, který se má postarat o zaměstnávání postižených. Už teď má resort neobsazená místa na pobočkách úřadů práce. Žádat nová místa a peníze na ně nedává smysl,“ diví se Pilný. Peníze na neobsazená místa, takzvané „mrtvé duše“ se běžně rozpouštějí na odměnách stávajícím zaměstnancům.

Jak se zbavit rebela

Odkládání úředníků na čekací listinu se dá použít i ke zbavení se „rebelujících“ zaměstnanců, kterým úřad po formální stránce nemůže nic vytknout. Z vedoucí funkce lze totiž státního úředníka odvolat pouze tehdy, když je jeho roční služební hodnocení nevyhovující, a to se po šesti měsících musí novým hodnocením potvrdit. Jen tehdy musí odejít hned a bez odbytného.

Exředitel sociální správy žaluje ministerstvo za konkurz na nového šéfa

Státní úřad musí člověku na čekací listině nabídnout zaměstnání ve stejném oboru služby a ve stejné platové třídě, jako měl dosud Jedním z těch, pro které se ve státní správě nenašlo vhodné místo, je i Vilém Kahoun, bývalý ředitel České správy sociálního zabezpečení

„Nabídli mi jedenáctku, dosud jsem měl patnáctku. Nemůžete jít dělat o dvě patra níž na úřadě, který jste předtím řídil, to nedává smysl,“ říká Kahoun. Po šesti měsících, kdy podle zákona pobíral 80 procent platu, dostal odstupné a musel odejít.

Kahoun se odchodu brání - žaluje ministerstvo práce za politicky zmanipulované výběrové řízení na pozici ústředního ředitele. Momentálně učí na univerzitě v Českých Budějovicích a doufá, že mu soud dá za pravdu a on se na původní pozici vrátí. Místo ředitele ČSSZ je nyní volné: Kahounův nástupce Jiří Biskup na něm vydržel přes rok, od července dělá státního tajemníka ministerstva.

Nuceně bez práce a na čekací listině se také ocitl Miroslav Bauer, ředitel aplikačního IT oddělení na ČSSZ. Úřad ho zprostil výkonu služby a vede s ním kárné řízení pro podezření ze zvlášť závažného kárného provinění. „Stěžoval jsem si na nadřízeného na ministerstvu. Nelíbila se mi situace ohledně nevysoutěžení zakázek na tři IT systémy,“ popisoval minulý týden v rozhovoru pro MF DNES Bauer.

Je přesvědčen, že kárná komise žádné konkrétní obvinění nevznese, protože nic zlého nespáchal. „Někdo bude muset rozhodnout, že celé řízení je k ničemu, nebo vymyslí nanejvýš napomenutí. Budou mi pak ještě muset doplatit zbývajících 20 procent do plného platu,“ říká. Své vyřazení ze služby pokládá za zbytečné. „Úřad mi platí za to, že jsem doma, a moji práci aktuálně nikdo pořádně nedělá. Úřadu tak vzniká škoda,“ dodává.