možná je to pro někoho logická úvaha, ale pokud se jí bude řídit, může ho to přijít celkem draho. Kursy a poplatky v jednotlivých bankách či směnárnách se totiž poměrně výrazně liší.
Obecně lze říci, že nákup cizích měn v hotovosti vyjde levněji u samostatných směnáren než u bank. Rozdíl dosahuje přibližně jednoho až tří procent, což při směně deseti tisíc korun může znamenat až tři sta korun. Proč jsou směnárny výhodnější? Příčiny jsou různé. V bance například klient platí za vyšší důvěryhodnost. U směnáren také není tak jisté, jestli budou mít k dispozici potřebné množství dané valuty, což může snížit atraktivitu směnáren v očích některých zákazníků. Navíc - prodávat valuty, které směnárny získají od zahraničních turistů, přímo českým zájemcům je pro ně lepší, než když je prodávají bankám. V těch dostanou horší kurs a případně musí ještě zaplatit poplatek. Zpravidla také bývá nákup marek či šilinků výhodnější na hranicích s danou zemí. Zde totiž zahraniční turisté vyměňují své valuty za koruny v relativně velkém množství, a směnárny je proto vykupují za nižší kurs.
Kurs není všechno
Člověka dychtícího po výměně peněz uhodí po cestě centrem města nápis "Prodej valut bez poplatku". Otočí se a na druhé straně náměstí vidí "Nejvýhodnější kursy". Místo dlouhého rozjímání, kam zamíří, by měl udělat jednu věc: vzít si do ruky kalkulačku. Pak totiž může lehce zjistit, že nejvýhodnější je třetí směnárna, která má kurs a poplatek v rovnováze. Přístup jednotlivých peněžních ústavů se totiž liší. Některé započtou svoji provizi do kursu, který je sice pak nevýhodný, ale ony se mohou chlubit směnou bez poplatku. A naopak. Je těžké říci nějakou rychlou metodu, jak zjistit bez vzájemného porovnání výhodnost či nevýhodnost nabízených podmínek. V oslovených bankách byl kurs prodeje německých marek v hotovosti většinou asi o dvě až tři procenta vyšší, než kurs vyhlášený Českou národní bankou. To může být určitým vodítkem.
Marky, nebo liry?
Pokud člověk jede lyžovat na Západ, je pro něj jednoznačně lepší koupit měnu, kterou člověk potřebuje. Ušetří ze dvou důvodů: jednak další poplatky v místě dovolené, jednak by ho s velkou pravděpodobností čekaly v lyžařském centru dost nevýhodné poplatky či kurs. "Třeba v hotelových směnárnách bývají velké poplatky. Při výměně přesné částky je směna výhodnější v České republice než přímo v letovisku nebo lyžařském středisku," říká Tereza Klánová z cestovní kanceláře Intertrans Plzeň. Sehnat však například liry na dovolenou v Itálii může být v některých městech problém. Pak nezbývá než se spokojit s nějakou jinou volně směnitelnou měnou - pokud člověk nedává přednost platebním kartám či šekům. "V Evropě jsou velmi univerzální valutou německé marky. Turista je může měnit postupně podle útraty. Zbytek se vždycky bude hodit na další cestování v jiné zemi," uvádí Tereza Klánová.
V jiné situaci jsou lidé cestující do zemí, kde nemají "světové" měny, tedy třeba Slovenska či Slovinska. Pokud nemají přesnou představu o výdajích, měli by si vyměnit jen peníze, které určitě utratí - na ubytování, jídlo či permanentku. Jako rezervu je lepší mít "tvrdou" měnu, kterou pak mohou použít při dalších cestách do jiných států.
Kolik valut by prodaly banky a směnárny za 10 000 korun
(údaje k 2. říjnu 2000)
Směnárna (banka) DEM Přesná ATS Přesná ITL Přesná
částka (šilinky) částka Kč částka Kč
Kč
Said Brno 546 10 000 3861 10 000 540 000 10 000
Chequepoint, Č. Budějovice 541 10 000 3861 10 000 541 000 10 000
Česká spořitelna, Ústí n. L. 537 9996,70 3780 10 001,80 532 000 10 004
ČSOB, div. IPB 534 10 005 3755 10 000 529 000 10 012
Komerční banka 532 9991,90 3740 9984,10 530 000 10 054,90
Bank Austria Creditanstalt 531 9991 3739 9999 526 000 9997
GE Capital Bank 530 10 000 3722 10 000 524 364 10 000
[/ I-Kontakt, Dolní Dvořiště 522 10 000 3671 10 000 517 000 10 000
Čedok, Ústí n. Labem 520 9984 3700 9990 520 000 9984
Poznámka: Směnárny a banky jsou seřazeny podle částky v markách
Pramen: směnárny, banky
Obecně lze říci, že nákup cizích měn v hotovosti vyjde levněji u samostatných směnáren než u bank. Rozdíl dosahuje přibližně jednoho až tří procent, což při směně deseti tisíc korun může znamenat až tři sta korun. Proč jsou směnárny výhodnější? Příčiny jsou různé. V bance například klient platí za vyšší důvěryhodnost. U směnáren také není tak jisté, jestli budou mít k dispozici potřebné množství dané valuty, což může snížit atraktivitu směnáren v očích některých zákazníků. Navíc - prodávat valuty, které směnárny získají od zahraničních turistů, přímo českým zájemcům je pro ně lepší, než když je prodávají bankám. V těch dostanou horší kurs a případně musí ještě zaplatit poplatek. Zpravidla také bývá nákup marek či šilinků výhodnější na hranicích s danou zemí. Zde totiž zahraniční turisté vyměňují své valuty za koruny v relativně velkém množství, a směnárny je proto vykupují za nižší kurs.
Kurs není všechno
Člověka dychtícího po výměně peněz uhodí po cestě centrem města nápis "Prodej valut bez poplatku". Otočí se a na druhé straně náměstí vidí "Nejvýhodnější kursy". Místo dlouhého rozjímání, kam zamíří, by měl udělat jednu věc: vzít si do ruky kalkulačku. Pak totiž může lehce zjistit, že nejvýhodnější je třetí směnárna, která má kurs a poplatek v rovnováze. Přístup jednotlivých peněžních ústavů se totiž liší. Některé započtou svoji provizi do kursu, který je sice pak nevýhodný, ale ony se mohou chlubit směnou bez poplatku. A naopak. Je těžké říci nějakou rychlou metodu, jak zjistit bez vzájemného porovnání výhodnost či nevýhodnost nabízených podmínek. V oslovených bankách byl kurs prodeje německých marek v hotovosti většinou asi o dvě až tři procenta vyšší, než kurs vyhlášený Českou národní bankou. To může být určitým vodítkem.
Marky, nebo liry?
Pokud člověk jede lyžovat na Západ, je pro něj jednoznačně lepší koupit měnu, kterou člověk potřebuje. Ušetří ze dvou důvodů: jednak další poplatky v místě dovolené, jednak by ho s velkou pravděpodobností čekaly v lyžařském centru dost nevýhodné poplatky či kurs. "Třeba v hotelových směnárnách bývají velké poplatky. Při výměně přesné částky je směna výhodnější v České republice než přímo v letovisku nebo lyžařském středisku," říká Tereza Klánová z cestovní kanceláře Intertrans Plzeň. Sehnat však například liry na dovolenou v Itálii může být v některých městech problém. Pak nezbývá než se spokojit s nějakou jinou volně směnitelnou měnou - pokud člověk nedává přednost platebním kartám či šekům. "V Evropě jsou velmi univerzální valutou německé marky. Turista je může měnit postupně podle útraty. Zbytek se vždycky bude hodit na další cestování v jiné zemi," uvádí Tereza Klánová.
V jiné situaci jsou lidé cestující do zemí, kde nemají "světové" měny, tedy třeba Slovenska či Slovinska. Pokud nemají přesnou představu o výdajích, měli by si vyměnit jen peníze, které určitě utratí - na ubytování, jídlo či permanentku. Jako rezervu je lepší mít "tvrdou" měnu, kterou pak mohou použít při dalších cestách do jiných států.
Kolik valut by prodaly banky a směnárny za 10 000 korun
(údaje k 2. říjnu 2000)
Směnárna (banka) DEM Přesná ATS Přesná ITL Přesná
částka (šilinky) částka Kč částka Kč
Kč
Said Brno 546 10 000 3861 10 000 540 000 10 000
Chequepoint, Č. Budějovice 541 10 000 3861 10 000 541 000 10 000
Česká spořitelna, Ústí n. L. 537 9996,70 3780 10 001,80 532 000 10 004
ČSOB, div. IPB 534 10 005 3755 10 000 529 000 10 012
Komerční banka 532 9991,90 3740 9984,10 530 000 10 054,90
Bank Austria Creditanstalt 531 9991 3739 9999 526 000 9997
GE Capital Bank 530 10 000 3722 10 000 524 364 10 000
[/ I-Kontakt, Dolní Dvořiště 522 10 000 3671 10 000 517 000 10 000
Čedok, Ústí n. Labem 520 9984 3700 9990 520 000 9984
Poznámka: Směnárny a banky jsou seřazeny podle částky v markách
Pramen: směnárny, banky
