V první řadě musí mít směnka všechny náležitosti, které vyžaduje zákon. Vlastní tvořivost se v tomto případě nevyplácí - může být sice sepsaná třeba na krabici od bot, stačí však, aby chybělo jediné slov o, a je neplatná.
Výhodou směnky je i to, že může zoufalý věřitel dostat alespoň část svých peněz zpět, aniž by vstoupil do soudní síně. Má totiž možnost směnku, která je cenným papírem, prodat. »V tuzemsku však neexistuje na směnky standardizovaný trh. Skutečná hodnota směnky a možnost jejího prodeje závisí na hodnotě majetku osoby nebo společnosti, která ji vydala, momentální poptávce po jejích dluzích a hlavně ochotě někoho třetího směnku koupit,« uvádí advokát Josef Novák. Směnky, které jsou dostatečně kryty majetkem dlužníka, vykupují například některé banky - obvykle však hluboko pod cenou.
Směnce, jako zbrani proti dlužníkům, nijak nepomáhá ani tuzemské soudnictví. Přestože je směnečné řízení kratší než jiné spory, vzhled k přetíženosti soudů se stejně jednání vlečou. Mnohdy se věřitel svých peněz ani nedočká, protože než soud rozhodne, společnost už žádný majetek nemá.
Pro půjčky mezi »sousedy« se podle notáře Svatopluka Procházky proto směnka příliš nehodí. Když si půjčují peníze rodinní příslušníci nebo kamarádi, vyplatí se spíš sepsat dohodu u notáře, ve které dlužník svolí k exekuci podle občanského soudního řádu. Jasně se tak stanoví, co se stane v případě, že dlužník půjčku nesplatí. Věřitelé se tak vyhnou soudním tahanicím úplně.