Proti kontroverznímu návrhu se už dříve stavěly některé členské státy. O podrobnostech plánu teď budou jednat země EU a Evropský parlament. Jejich souhlas je nutný ke schválení směrnice.
Nová povinnost se bude týkat všech veřejně obchodovaných firem s výjimkou malých a středních podniků. Podíl žen ve vedení firem nyní odpovídá v Evropské unii zhruba 15 procentům.
"Pokud bude opatření součástí směrnice, jednotlivé členské státy ji budou muset převést do svých právních předpisů. Skrze tuto směrnici budou muset dosáhnout stanoveného cíle, tedy 40 procent žen mezi nevýkonnými členy řídících orgánů velkých společností kotovaných na burze," uvedla Klára Valentová, expertka na pracovní právo advokátní kanceláře Vilímková Dudák & Partners.
Co Brusel přijal?Navrhovaná směrnice stanoví cíl 40% zastoupení doposud méně zastoupeného pohlaví mezi nevýkonnými členy řídících orgánů společností kótovaných na burze. Společnosti, které mají nižší podíl (méně než 40 %) méně zastoupeného pohlaví mezi nevýkonnými členy řídících orgánů, budou muset provádět jmenování pracovníků na uvedené pozice na základě komparativní analýzy kvalifikací každého z kandidátů při uplatnění jasných, genderově neutrálních a jednoznačných kritérií. V případě stejné kvalifikace bude dána přednost kandidátu méně zastoupeného pohlaví. |
Přijetí tohoto návrhu je přelomovým okamžikem v boji za zrovnoprávnění žen na trhu práce. "Tento den je skutečně historický pro rovnováhu mezi muži a ženami. Po desetiletí planých slibů a marných pokusů o samoregulaci máme stále 85 procent mužů ve vedení firem. To je myslím plýtvání talentem, když pomyslím na to, že 60 procent univerzitních absolventů jsou ženy," zaradovala se Redingová na tiskové konferenci.
Návrh má zlepšit postavení žen v nevýkonných řídicích orgánech firem, tedy ve správních a dozorčích radách. Komisařka uvedla, že pokud firma nebude mít čtyřicet procent žen v radě, bude muset vybírat kvalifikované ženy tak dlouho, dokud k této hranici nedospěje.
Pokud firmy podmínky nesplní, měly by přijít na řadu sankce. Mohou to být buď finanční postihy, ale také zrušení jmenování kandidáta-muže.
"V případě, že o jedno místo se budou ucházet dva kandidáti, kteří mají srovnatelné výsledky nebo splňují stejně podmínky pro danou funkci, tak jako poslední kritérium se bere pohlaví. Přednost by měla dostat žena," řekl iDNES.cz mluvčí českého zastoupení Evropské komise Martin Stašek.
Pozitivní diskriminace v praxi
"Je to typicky byrokratické rozhodnutí," uvedl k rozhodnutí Komise Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR. Upozornil, že není rozumné takto zasahovat do práv podniků. "Krok považujeme za kontraproduktivní," poukázal na řadu odvětví těžkého průmyslu a dopravy v ČR, kde není jednoduché kvótu naplnit tak, aby byla přínosem podniku. Eurokomisařka odmítá názory, že na vrcholné pozice nemusí být dost vhodných kandidátek.
Směrnice v budoucnu může narazit na odpor členských zemí. S návrhem už dříve některé země EU včetně Česka a Velké Británie projevily nesouhlas.
Předpokládá se, že se směrnice bude týkat asi pěti tisíc kótovaných (s akciemi lze volně obchodovat na burze) společností v Evropské unii. Nevztahuje se na malé a střední podniky s méně než 250 zaměstnanci a ročním celosvětovým obratem nepřesahujícím 50 milionů eur a na nekótované obchodní společnosti.