Energetické štítky budou muset zajistit stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků na nových budovách nebo při jejich přestavbách a také při pronájmu nebo prodeji jednotlivých bytů.
Zavádění štítků na již existujících budovách bude postupné. Podle velikosti budov se budou označovat štítky v období od roku 2015 do roku 2019.
Administrativní budovy i bytové domy s tzv. energeticky vztažnou plochou větší než 1 500 metrů čtverečních přijdou na řadu jako první. O dva roky později dopadne tato povinnost na budovy nad 1 000 metrů a od roku 2019 na budovy do 1 000 metrů čtverečních zákonem stanovené plochy.
Proč novela zákona vznikla?Nové pravidlo souvisí se směrnicí EU o energetické náročnosti budov, která byla schválena v roce 2010. Podle ní by do 31. prosince 2018 členské státy EU měly zajistit, aby všechny nové budovy užívané a vlastněné orgány veřejné správy měly téměř nulovou spotřebu energie. Od konce roku 2020 se tomuto standardu budou muset podřídit všechny nové budovy. |
Požadavky na snižování energetické náročnosti budov se ale nebudou týkat například kostelů, malých staveb, kulturních památek nebo například průmyslových provozů. Výjimku budou mít také rekreační stavby.
Povinné budou i měřiče tepla
Novela ale přináší i další povinnosti, například povinnou instalaci měřičů tepla v bytech s ústředním topením, a to od 1. ledna 2014. Pokud majitel bytu neumožní instalaci tohoto měřiče nebo jeho kontrolu a údržbu, bude mu hrozit pokuta až 50 tisíc korun. Jak uvedl Pavel Jirásek z odboru elektroenergetiky ministerstva průmyslu, náklady na instalaci měřičů by měl nést majitel bytu nebo sdružení vlastníků, protože půjde o vybavení bytu.
"Cena jednoho indikátoru je cca řádově do 250 korun, elektronické indikátory jsou řádově dvakrát až třikrát dražší," sdělil Tomáš Paták z tiskového odboru ministerstva.
Novela zákona počítá i s tresty, pokud například majitel bytu nepředá kupujícímu ještě před prodejem kopii energetického průkazu. V takovém případě mu bude hrozit až padesátitisícová pokuta.
Změny se promítnou do nájmů
Odborníci očekávají, že štítkování může přinést problémy například u majitelů, kteří nemají ke svým nemovitostem všechnu stavební dokumentaci.
Upozorňují také, že majitelé nemovitostí náklady na energetické označení zřejmě promítnou do nájmů či prodejních cen.
Nad novelou dnes vyjádřil rozpaky zpravodaj k novele a předseda hospodářského výboru Milan Urban (ČSSD). Poznamenal, že poslancům nezbývá nic jiného, než směrnici prosadit do českého právního řádu. "A kdybych vám měl říct diplomaticky, co si o té normě myslím, tak bych řekl, že je nadbytečná a že to je trochu pitomost," prohlásil od řečnického pultu.
