Projednávaná novela, označovaná také za malou důchodovou reformu, není totožná s návrhem na celkovou reformu penzí, o kterém vyjednávají strany vládní koalice a který počítá se změnami daně z přidané hodnoty.
Novela odolala návrhům KSČM a ČSSD na zamítnutí a vrácení vládě k dopracování. Nyní se jí tedy bude zabývat sněmovní výbor pro sociální politiku. Premiér Petr Nečas dnes před poslanci zdůraznil, že jde o řešení, které vládě loni vnutil Ústavním soud svým rozhodnutím.
Řešení je však podle něj zodpovědné a směřuje správným směrem. Přístup Ústavního soudu nazval aktivistickým, protože mění konkrétní parametry sociálního systému s odkazem na vágní ustanovení ústavy. Ústavní soudci loni v dubnu rozhodli, že nynější systém nebere dostatečně ohled na to, kolik lidé v životě vydělávali, a tím pádem i odváděli státu do penzijního systému.
Výpočet procentní výměry důchodu je podle soudu protiústavní, protože staví solidaritu nad zásluhovost a v kombinaci s ostatními parametry důchodového systému negarantuje dostatečně právo na přiměřené hmotné zabezpečení. Vláda se proto nyní snaží novelou stav napravit. Jak upozorňuje v důvodové zprávě, pokud by nic nepodnikla, dostávali by důchodci pouze penzi v té nejnižší výměře.
Propad penzí by měla vyrovnat valorizace
Ministr práce Jaromír Drábek (TOP 09) již dříve řekl, že od účinnost této změny půjde zhruba 70 procent lidí do důchodu s nižším důchodem než za současných podmínek. Naproti tomu 20 procentům lidí s nejvyššími příjmy penze vzroste. Propad by podle něj měla vyrovnat valorizace, takže penze by fakticky klesnout neměly.
Kdy půjdeme do důchodu?Zrychlit se díky novele má i sjednocování věku odchodu do důchodu pro ženy a muže. U mužů se bude zvyšovat i nadále o dva měsíce ročně, u žen narozených od roku 1956 se zrychlí zvyšování této věkové hranice na čtyři měsíčně roce. Zcela sjednotit by se měl tento věk v roce 2041, kdy osoby narozené v roce 1975 budou chodit do důchodu ve věku 66 let a osm měsíců. |
Vyměřované penze se budou podle Drábka snižovat postupně v průběhu pěti let. Lidé, kterým bude důchod přiznán po konci tohoto období, jej budou mít nižší než v současnosti o jedno až tři procenta. U deseti procent lidí s nejnižšími příjmy zůstanou penze na současné úrovni, u dvaceti procent lidí s nejvyššími příjmy se vyměřované penze zvýší.
Podle materiálů zveřejněných ministerstvem práce a sociálních věcí by to mělo být v průměru o dvě procenta. Novela také snižuje stropy pro placení sociálního pojištění ze šestinásobku průměrné mzdy na čtyřnásobek. Norma mění i další podmínky důchodového systému včetně pravidel valorizace, která se má napříště dít automaticky, vláda tedy nebude moct ovlivňovat její parametry.
Zvýšení důchodů bude napříště možné, pokud růst cen, tedy inflace, a třetina růstu reálných mezd za rok dosáhnou v součtu alespoň dvou procent. Pak se bude valorizovat o 100 procent růstu cen a jednu třetinu růstu reálných mezd.
