Pokud by zákon prošel, valná většina firem, které mají listinné akcie na majitele, by je do dvou let musela změnit na takzvané akcie na jméno nebo zaknihované akcie na majitele, které nezakrývají vlastnickou strukturu.
Držitelé listinných akcií na majitele jsou anonymní a podle ČSSD tato forma akcií umožňuje praní špinavých peněz a korupci.
"Tyto akcie jsou velmi dobrým nástrojem k tomu, jak utajit vlastnictví a příjmy, se kterými se naši spoluobčané nechtějí chlubit. Nechceme další akce jako Opencard, kdy výběrová řízení vyhrají firmy, u nichž se neví, komu patří," uvedl jeden z předkladatelů zákona Bohuslav Sobotka.
Hrozil by odchod investorů, varovala ODS
Poslanci občanských demokratů se snažili úsilí levice zmařit. Argumentovali tím, že zákon odradí investory a je protiústavní. "Vytlačovat společnosti s akciemi na majitele není možné, protože tato forma jako řada dalších forem je chráněna Ústavou ČR," řekl poslanec ODS Michal Doktor. Podle něj má takto podaný návrh neměřitelná rizika a s nimi spojené náklady.
Poslanec Jaroslav Plachý zase varoval před odlivem investorů. "Závist je tak značná, že není divu, že někteří investoři nechtějí být známi. Pokud jim to neumožníme, půjdou jinam, okolní země jim to dovolí," řekl.
"Nezaklínejme se katastrofickými scénáři, že nebudou přicházet investoři. Budou," oponoval Jeroným Tejc (ČSSD). Podle socialistů je v některých okolních zemích, mj. v Německu, zřejmá snaha tyto akcie potlačovat.
Letos se nedopatřením při schválení zákona o veřejných zakázkách stalo, že se firmy s anonymními akciemi nesměly ucházet o státní zakázky. Poslanci sporné nařízení, které platilo od letošního září, rychle zrušili.
Listinné akcie na majitele má například ČEZ, ČSOB, Česká spořitelna, Telefónica O2, stavební firmy Strabag či Eurovia, IT firmy jako Microsoft, IBM a mnoho dalších. Ty s platností zákona, který měl zamezit korupci, ztratily možnost ucházet se o zakázky v tendrech. Některé z nich proto začaly akcie narychlo měnit.