Jedinou výjimkou ve zlevňování jsou tedy léky a knihy, u kterých plánuje vláda snížit DPH ze současných 15 na 10 procent, a to už od příštího roku. "Nejvíce by relativně zlevnily ceny léků a knih. U nich by cena poklesla zhruba o čtyři procenta. U zbytku by mělo být snížení cen nepatrné - méně než jedno procento, což není vyloučené, že se ztratí v maržích," míní analytik Václav Franče z Raiffeisenbank.
Lékárníci se shodují, že chystané snížení daní se opravdu projeví v cenách, a to jak regulovaných, tak neregulovaných položek. "U regulovaných léků by bezpochyby došlo ke snížení o tolik procentních bodů, o kolik se sníží DPH. To se týká celkové ceny, tedy úhrady ze zdravotního pojištění i doplatku," vysvětluje Aleš Krebs z České lékárnické komory.
To přinese úsporu nejen pacientům, ale především pojišťovnám. Státní VZP počítá zhruba s miliardou korun ročně. "Pokud se nezmění současné úhradové mechanismy, mohla by očekávaná úspora díky snížení DPH u léků představovat pro VZP asi 1,1 až 1,3 miliardy korun," uvedl mluvčí pojišťovny Oldřich Tichý.
Ceny klesnou i u léků bez regulace
Podle lékárníků však nižší DPH přinese i zlevnění medikamentů, jejichž cena není regulovaná a stanovuje ji pouze trh. Na trhu s léčivy totiž panuje velká konkurence a řada lékáren bojuje o zákazníky nízkými cenami. Podle prodejců tak většina z nich zlevní, pokud se jim k tomu díky nižší dani otevře prostor.
"Dlouhodobě sledujeme politiku výhodných cen, určitě za nás mohu říci, že ano," odpovídá mluvčí lékárenského řetězce Dr. Max Michal Petrov na otázku, jestli půjdou ceny léků při poklesu DPH dolů. "Vzhledem k tomu, jaká je situace na trhu, jsem přesvědčen, že se tam pokles DPH také promítne," souhlasí i Krebs.
Lékárníci však shodně dodávají, že prostor pro zlevnění by se od příštího roku otevřel pouze v případě, když nepůjdou nahoru ceny výrobců.
Dráhy v případě poklesu daní zlevní
Podobné upozornění přitom zaznívá i u služeb, které obvykle promítají daňové změny do cen v plné výši. České dráhy by podle mluvčího Petra Šťáhlavského jízdné v případě nižších daní zlevnily. Upozorňuje však, že proti trendu mohou působit vysoké ceny energií, náklady na opravy, údržbu, odpisy a řada dalších vlivů. K reálnému zlevnění tak dojít nemusí. "Konečná cena je výsledkem těchto mnoha protichůdně působících faktorů," připomíná Šťáhlavský.
Podobné je to s cenami energií. Pokud vládní návrh projde, tak se od roku 2016 otvírá prostor pro zlevnění jak elektřiny a plynu ve vyšší sazbě, tak vody a tepla v sazbě nižší. Podle mluvčího Pražské plynárenské Miroslava Vránka to pro průměrnou domácnost v bytě, která na plynu vaří, topí a ohřívá vodu, znamená úsporu zhruba 122 korun ročně.
Efekt nižší daně však v konečných cenách může překrýt růst ceny samotných energií a zvýšení poplatků za distribuci či obnovitelné zdroje. Platí tedy podobná podmínka jako u dopravy.
Ekonomové se proto shodují, že dopad na konečné ceny všech položek kromě léků a knih bude naprosto minimální. To se týká i nejcitlivějších potravin.
"Snížení současných sazeb na čtrnáct, respektive dvacet procent nejspíše nepovede k reálnému zlevnění příslušných produktů," očekává Martin Diviš, odborník na nepřímé daně ze společnosti PricewaterhouseCoopers.
