Sobotka nechce platit za firmy

  • 30
Ministr financí Bohuslav Sobotka chce udělat tlustou čáru za obdobím transformace tuzemské ekonomiky. Přichází s radikálním návrhem, aby stát už od příštího roku nepřebíral žádné další nesplácené půjčky ze státních i soukromých podniků. Těch se dosud nahromadilo v České konsolidační agentuře za 300 miliard korun.

Zatím pracovní návrh Sobotka poprvé ve čtvrtek prezentoval na schůzce vládního ekonomického týmu jako další díl reformy státních financí. Zcela však ostatní resorty a koaliční partnery nepřesvědčil.

"Všichni souhlasili, že převodu dalších špatných půjček do konsolidační agentury je třeba zabránit. Ale většina prosadila proti Sobotkově vůli formulaci, že zákaz ano, ale s výjimkou nenadálých situací. Bohužel nikdo neřekl, co je nenadálá situace.
Zda skutečně nečekaný problém typu zemětřesení, nebo třeba jen potíže Českých drah. I tak je jasné, že jednotliví ministři nebudou moci navrhovat pomoci firmám tak jednoduše jako dosud," řekl zdroj, který se účastnil jednání.

Česká konsolidační agentura získala v uplynulých letech největší porci problémových půjček a majetkových účastí v krachujících firmách z bank, které stát zachraňoval před jejich privatizací. Jen loni ještě převzala na základě starších vládních rozhodnutí špatné půjčky v původní hodnotě 85,2 miliardy korun od ČSOB, Komerční banky a České spořitelny.

Další pomoc bankám již stát po dohodě s Evropskou unií nesmí dát, a tak se hraje o to, aby do agentury nepadaly nesplácené firemní půjčky. Nedávno například ministerstvo průmyslu navrhovalo dvoumiliardovou pomoc třineckým železárnám. Loni agentura převzala dluhy podniků za 1,8 miliardy, z toho miliardu od Českých drah. Ministerstvo financí navrhlo, aby konsolidační agentura skončila o tři roky dříve než v původně plánovaném roce 2011.

Úspěšnější než se zákazem pomoci firmám byl Sobotka s návrhy, které mají za cíl omezit poskytování státních garancí. Jejich objem rychle roste a v lednu se vyšplhal na historicky nejvyšších 301 miliard korun. Už dnes musí stát počítat s tím, že z této sumy desítky miliard zaplatí.

Poskytnutí státních záruk sice od loňska schvalují kromě ministrů i poslanci, ale Sobotka chce, aby proti každé nově udělené záruce vláda v rozpočtu ihned vytvořila rezervu. "Cílem je vytvořit systém, kdy břímě poskytované garance nese na svých bedrech vláda, která ji navrhuje, a nikoli následující vláda, které spadla do klína její úhrada," píše se v materiálu ministerstva.

Větší dohled nad útratami státu má přinést i sloučení státních fondů s rozpočtem. Fondy kultury, kinematografie a zúrodnění půdy by měly zaniknout příští rok, fondy dopravy, bydlení a životního prostředí v roce 2006. Fondy, které hospodařily stranou státní pokladny, jsou už dlouho trnem v oku mezinárodních institucí.

Podle Mezinárodního měnového fondu jen zatemňují skutečný stav toho, kolik stát utrácí. Ekonomové proto změny k většímu zprůhlednění státních financí vítají. K zastavení nárůstu státních dluhů je však třeba nepopulárního omezení sociálních výdajů a reformy důchodů, pro které Sobotka politickou podporu nemá. Shoda je zatím jen na zpřísnění stavebního spoření a nemocenské.