"Čeká nás v Evropě důležitá debata, při níž chceme obhájit prodloužení životnosti dukovanských bloků za splnění technických a bezpečnostních parametrů. Ale souběžně s tím by se měly rozjet i práce na přípravě výstavby nového bloku," řekl Sobotka. Problémem podle něj je, že dnes je velmi těžké odhadnout, jak se bude situace v jaderné energetice vyvíjet a zároveň je těžké odhadnout také návratnost takové investice.
Licence na provoz dukovanských bloků má zatím ČEZ do roku 2015 a bude usilovat o jejich prodloužení. Nejprve do roku 2025 a pak až do roku 2035. Případný nový blok by mohl vyrábět proud 60 let.
Při rozhodování o prodloužení licence by podle Sobotky mělo hrát svou roli, že případná výstavba nových bloků není jen čistě ekonomická investice, ale zároveň také investice do energetické nezávislosti země. V souvislosti s událostmi na Ukrajině podle premiéra ekonomická nezávislost získává úplně nový význam.
"Současně jsme v Evropě připraveni hájit svobodu našeho rozhodnutí o tom, z jakých zdrojů budeme v Česku elektřinu vyrábět," uvedl premiér. Podle něj nemáme takové přírodní zdroje, abychom mohli dramaticky rozvíjet obnovitelné zdroje elektřiny. "Musíme uhájit možnost rozvíjet jadernou energetiku, protože je to efektivní," dodal Sobotka a připomněl, že vláda má výstavbu dalších jaderných bloků ve svém programu.
Dukovanskou elektrárnu, která je v provozu 28 let, provozuje firma ČEZ. Po udržení elektrárny v provozu volají regionální politici. ČEZ sice pokračuje v přípravách na stavbu pátého bloku, který by mohl být zprovozněn v roce 2035, ale rozhodnutí o jeho stavbě zatím nepadlo.
V elektrárně podle údajů ČTK pracuje kolem 1100 lidí. Další stovky pracovníků zaměstnávají servisní firmy, které v areálu pracují kupříkladu při pravidelných odstávkách výrobních bloků. Podle senátora Vítězslava Jonáše (ODS) dostává nějaké zakázky z elektrárny dalších zhruba 50 regionálních podniků zaměřených na výzkum a energetiku, ale třeba i na šití pracovních oděvů a na služby.
Dukovany pokrývají pětinu tuzemské spotřeby elektrického proudu. Vloni dodaly do sítě rekordních 15,68 terawatthodin (TWh) elektřiny.
