Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Socialistické podniky byly líhní miliardářů

  3:07aktualizováno  3:07
Pracovat v době socialismu pro některý z více než tří desítek podniků zahraničního obchodu (PZO), známých pod zkratkou pézetky, bylo terno.

Známá budova sídla PZO Motokov byla postavena v sedmdesátých letech na pražském Pankráci. V posledních letech prošla rekonstrukcí. | foto: Profimedia.cz

Vstupenkou do vysokých postů pézetek, které obstarávaly v tehdejším Československu veškerý zahraniční obchod s výrobky tuzemských státních firem, byla pochopitelně rudá knížka, často i spolupráce s StB.

Nejznámějším PZO byla díky maloobchodním prodejnám společnost Tuzex, ale známá jména jsou i Technoexport, Strojexport, Škodaexport či Omnipol. Místa v pézetkách, prošpikovaných tehdejší státní bezpečností, patřila především dobře prověřené elitě, absolventům ekonomických a právnických škol.

co dělají bývalí straníci

Jak po revoluci ne(uspěli) v podnikání vysoce postavení funkcionáři a šéfové státních firem čtěte zde

V době uzavřených hranic slibovala možnost výjezdů do zahraničí, získání tuzexových bonů a trénink cizího jazyka. Pézetky tak měly ještě jeden skrytý obrovský bonus, který využila řada jejich zaměstnanců po listopadové revoluci v roce 1989: byla to vstupenka do velkého byznysu.

Zkušenosti pro elitu

Andrej Babiš, Tomáš Chrenek, Jiří Šimáně, Josef Hušek, Luděk Vinš, Václav Junek či František Chvalovský. Všichni tito bývalí či současní velkopodnikatelé mají společné právě to, že před rokem 1989 pracovali v pézetce.

"Byly to obrovské zkušenosti, navíc jsem získal známé v zahraničí," vzpomíná na své dvacetileté působení v pézetce Pragoinvest, která obchodovala s výrobky kolosu ČKD, Josef Hušek.

V osmdesátých letech pět let zastupoval Pragoinvest v Bangladéši, dalších pět let v Nigérii. Hned po roce 1989 se Pragoinvest rozpadl a na jeho troskách Hušek založil a vybudoval Inekon. V roce 1990 byl jediným zaměstnancem firmy, dnes Inekon živí 200 lidí a jeho obrat narostl přes miliardu korun. Inekon obchoduje po světě se strojírenskými výrobky včetně tramvají, jež dříve vyrábělo právě ČKD.

Z Pragoinvestu vzešel i další známý podnikatel, zakladatel společnosti Alta, Vladimír Plašil. Doménou této firmy, jejíž tržby loni přesáhly 13 miliard korun, je rovněž obchod v oboru strojírenství.

Patnáct let strávil v pézetce také podnikatel Jiří Šimáně, většinový majitel skupiny Unimex a Travel servis, která byla donedávna jediným zájemcem o koupi leteckého dopravce ČSA. Šimáně pracoval ve Strojexportu, který vyvážel do světa nejrůznější strojírenské výrobky, až do roku 1991, z toho poslední čtyři roky byl zástupcem této firmy v Zambii.

Málo pézetek přežilo...

Strojexport patří do malé skupiny bývalých pézetek existujících dodnes. Na jeho privatizaci se podílel bývalý ředitel podniku Josef Regner a bývalý zaměstnanec Luděk Vinš, který je dnes předsedou představenstva.

"Byl jsem přijat jako 'cizojazyčná korespondentka'. Pak jsem měl na starosti Rusko, kde jsme stavěli plynovody," řekl o své předlistopadové kariéře ve Strojexportu Vinš, který vlastní také fotbalovou Viktorii Žižkov, digitální televizi Public TV a pražský hotel a sportovní areál Čechie.

Druhý nejbohatší muž v zemi, Andrej Babiš, majitel agrochemického kolosu Agrofert s ročními tržbami přes sto miliard korun, má za sebou kariéru v pézetce na rodném Slovensku. Babiš byl významnou postavou v tamním Petrimexu, obchodníku s chemií, který ještě před rozdělením Československa založil svoji pobočku v Praze.

Ta se později přejmenovala na Agrofert a Babiš ji po odchodu z Petrimexu koupil. Ze slovenské pézetky vzešel i tuzemský ocelář Tomáš Chrenek. Po vysoké škole zakotvil v bratislavském Kerametalu, socialistickém obchodu se surovinami a polotovary pro ocelářský průmysl a strojírenství.

Drtivá většina pézetek po roce 1989 nepřežila. "Výrobci už přes ně nechtěli obchodovat, chtěli si to dělat sami," říká Petr Paukner, majitel obchodní firmy s uhlím a elektřinou Carbounion Bohemia, který začínal v socialistickém Metalimexu.

...některé prosperovaly, jiné zkreslovaly výsledky

Další ranou byl rozpad socialistického společenství RVHP a přechod na volnou měnu, která odkryla nekonkurenceschopnost výroby. O tom, v jaké virtuální realitě některé PZO žily, nakonec vypovídá hlášení snaživého pracovníka StB ještě z prosince 1989 ohledně dění v Pragoinvestu.

"Bylo zjištěno, že (bývalý generální ředitel Kočárek) podlehl nátlaku ČKD Praha a umožnil převody zboží ČKD do skladu Pragoinvestu, dával příkazy k realizaci ještě nevyrobeného zboží. Tímto umožnil ČKD Praha vykazovat splnění plánu a tak zkreslovat hospodářské výsledky," popisoval podle publikace slovenského Ústavu paměti národa.

Ne všechny firmy na tom byly špatně. "Měly například cennou síť zahraničních zastoupení a různých účastí," upozorňuje Paukner. Nezanedbatelné byly i nemovitosti – hodně pézetek sídlilo v obrovských domech v centru Prahy. Příkladem je Strojexport, jehož majitelé s firmou získali palác Blaník na Václavském náměstí, či teprve nedávno privatizovaný Technoexport, jehož nejcennější částí je dům na stejném náměstí.

Řada pézetek byla v 90. letech rozkradena a zkrachovala. Například nedávno dokončený konkurz Centrotexu, z něhož vzešel známý lobbista blízký Hradu Milan Velek.

Některé firmy zkrachovaly poté, co přepálily svůj rozvoj. To byl osud kdysi obřího Chemapolu, který zprivatizoval jeho socialistický ředitel a agent StB Václav Junek. Krátce poté, co si Chemapol Group koupil od prezidenta Václava Havla polovinu pražského paláce Lucerna, spadl do konkurzu, který trvá dodnes. V lednu to bylo deset let.



Nejčtenější

Řetězce zveřejnily, kolik platí pokladním, a stejně o ně mají nouzi

pokladní, ilustrační snímek

Výše průměrné mzdy, kterou platí řetězce prodavačům a pokladním, byla donedávna tabu. Předloni ji začal zveřejňovat...

Jak jedí chudé rodiny? Před výplatou o chlebu, po ní pizza a ovoce

Krajíce natřete hořčicí a domácí majonézou, navrch rozdrobte čedar.

Na jídlo a potřeby pro chudé může Česko čerpat 700 milionů korun z Fondu evropské pomoci nejchudším osobám. Většina...



„Levná“ pracovní síla není levná. Rumuni v Česku vydělávají víc než Češi

Ilustrační snímek

Občané Rumunska, kteří pracují v České republice, mají vyšší průměrnou mzdu než zaměstnanci s českým občanstvím. V...

Japonská společnost se omluvila za zaměstnance, protahoval si pauzu na oběd

Fast food, Japonsko

Japonská městská vodárenská společnost se na tiskové konferenci pro média omluvila za to, že jeden z jejích zaměstnanců...

TEST DNES: Pivo v plechu rychle stárne, už po pár týdnech může být zvětralé

Test plechovkových ležáků

Od piva z plechovky asi nikdo nečeká, že bude chutnat jako točené. Ne každý už ale ví, že se často nevyrovná ani...

Další z rubriky

Online daně budou jako elektronické bankovnictví, říká šéf finanční správy

Martin Janeček, ředitel Generálního finančního ředitelství

Finanční správa se začne postupně vymaňovat se závislosti na dodavateli IT systémů, společnosti IBM. Prvním krokem má...

V dozorčí radě společnosti ČEZ končí její předseda Václav Pačes

Diskuse - Václav Pačes

V dozorčí radě energetické společnosti ČEZ končí její předseda a někdejší předseda Akademie věd Václav Pačes. Řekl to...

My Češi umíme vyrobit nejlepší ležák na světě, říká šéf Budvaru

Ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák

Budějovický Budvar je spící Růženka s velkým potenciálem, věří ředitel Petr Dvořák. „Když se z českého ležáku podaří...

Najdete na iDNES.cz