Ministerstvo financí začalo připravovat státní rozpočet na příští rok a vyjednává s jednotlivými ministerstvy. Ty už teď požadují víc peněz než loni.
K tomu se navíc ve Sněmovně nachází řada rozjednaných zákonů a pozměňovacích návrhů, které by stát zavázaly k dalším výdajům. „Za předpokladu jejich přijetí by šlo těžko udržet schodek rozpočtu 2018 podle fiskálního výhledu na 50 miliardách korun,“ říká mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec.
Většina chystaných změn představuje takzvané mandatorní výdaje, tedy takové, které je stát povinen platit dle zákona (důchody, sociální dávky, nemocenská) a jež zatěžují rozpočet do budoucna. V případě finanční krize je totiž jen tak škrtnout nelze.
Velká část z návrhů, které nyní čekají na schválení v Poslanecké sněmovně, pochází z dílny ministerstva práce a sociálních věcí, nicméně odsouhlasila je celá vláda. Jestli je poslanci nechají projít, není jasné. Rozpory se týkají například návrhů k sociálnímu bydlení, zálohovanému výživnému či snížení sociálního pojištění pro rodiče více dětí.
Ministr financí Andrej Babiš se sice k řadě návrhů zvyšujících výdaje státu v minulosti vyjádřil kriticky, ale koaličním partnerům nakonec vždy ustoupil.
„Návrhům a změnám v sociální oblasti se ministerstvo nebrání, posuzuje však každý návrh jak z hlediska jeho dopadů do rozpočtu, tak z hlediska vládních priorit v oblasti sociální a prorodinné politiky,“ uvedlo ministerstvo financí.
Kromě sociálních výdajů porostou nejspíš také výdaje na platy státních zaměstnanců. Naposledy rostly o čtyři procenta loni v listopadu, zdravotníkům pak o 10 procent od ledna. Dá se čekat, že před podzimními volbami to nebude o méně. Bezpečnostním složkám vláda již slíbila dokonce 10 procent navíc a učitelé volají po témže růstu. Loni platy státních zaměstnanců spolkly 150 miliard korun, takže každé procento navíc znamená půl druhé miliardy.
Kromě toho se vláda chystá poslat víc peněz zdravotním pojišťovnám za státní pojištěnce, což bude stát rozpočet dalších 3,5 miliardy. O 400 milionů chce kabinet ulevit pacientům, kteří doplácejí na léky. Strop na doplatky by se měl totiž snížit na polovinu.
Současný balík sociálních výdajů připomíná situaci před volbami vroce 2006 za vlády sociálních demokratů. Tehdy sociální balíček za zhruba 68 miliard schválily parlamentní strany napříč politickým spektrem. Jak je těžké mandatorní výdaje snižovat v době krize, ukázala později Nečasova vláda. Kvůli udržení schodku státního rozpočtu na uzdě musela snižovat prostředky na platy státních zaměstnanců o desetinu a navyšovat některé daně.
1. Důchodci: 3,2 + 19,5 mld. Kč
Premiér Sobotka a ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) navrhují zvýšit od příštího roku průměrný důchod o 500 korun měsíčně. Podle odhadu ministerstva práce se valorizace důchodů pro rok 2018 bude pohybovat mezi 437 Kč až 567 Kč s dopadem do rozpočtu 15 až 19,5 miliardy Kč. Týká se to 2,9 milionu starobních, pozůstalostních a invalidních důchodců. Přesné číslo bude známo v září.
Poslanec ČSSD Roman Sklenák navrhuje zrychlit valorizace penzí. Namísto růstu o spotřebitelskou inflaci a třetinu růstu reálných mezd by se valorizovalo rychleji, a to o polovinu růstu reálných mezd a „důchodcovskou“ inflaci vypočtenou podle spotřebního koše průměrného důchodce. Vláda se může při valorizaci odchýlit směrem nahoru a důchody svým rozhodnutím zvýšit až o 2,7 procenta ročně.
2. Zdravotně postižení: 1,8 + 0,7 mld. Kč
Příspěvek na péči o lidi, kteří se o sebe nezvládnou sami postarat a jsou v domácí péči, se má zvýšit z 13 tisíc měsíčně na 19 tisíc. Poslanecký návrh z dílny KDU-ČSL navrhuje zvýšení příspěvku na mobilitu pro zdravotně postižené ze 400 na 600 korun za měsíc a zároveň rozšiřuje okruh osob, které by měly nárok na příspěvek na zvláštní pomůcku.
3. Péče a nemoc: 2,4 + 1,8 mld.
Dnes se vyplácí po celou dobu nemoci 60 procent vyměřovacího základu (odvíjí se od mzdy). Nově se částka od 31. dne zvýší na 66 procent a od 61. dne na 72 procent. Pro lidi pečující o příbuzné, kteří jsou vážně nemocní nebo po úrazu, se zavádí nová dávka: placené pečovatelské volno až na 90 dní. Sazba je 60 procent základu.
4. Rodiče s dětmi: 3,8 mld. Kč
Ministerstvo práce na základě doporučení důchodové komise vládou protlačilo návrh, který má rodiče motivovat mít více dětí. Každý, kdo má více než dvě děti, by platil nižší důchodové pojištění. Zaměstnaní rodiče dvou dětí by namísto 6,5 procenta platili jen pět procent, tří dětí 2,5 procenta a čtyř dětí nic. Zaměstnavatel by platil jako dosud 21,5 procenta z hrubé mzdy.
5. Dávky na děti: 2 + 2,1 mld.
Z dnešních 700 korun měsíčně by dávky stouply o 300 korun měsíčně, nárok na ně budou mít rodiny s příjmy do 2,7násobku životního minima (dosud jen 2,4 násobek), v nichž aspoň jeden rodič pracuje. Týká se to zhruba 400 tisíc dětí. Navíc daňová sleva na první dítě má stoupnout o1 800 korun ročně.
6. Otcovská, rodičovský příspěvek: 0,6 + 1,5 mld.
V době šestinedělí si otcové budou moci vzít placené týdenní volno, hodnocené jako nemocenská. Pro vysokopříjmové se zrychlí čerpání rodičovského příspěvku na půl roku, dosud trvalo minimálně rok a půl.
7. Zálohové výživné, vyšší pěstounské dávky: 0,8 + 1,2 mld.
Na poslední chvíli ministerstvo práce ve vládě prosadilo, aby stát po 3 měsících začal platit alimenty za rodiče, kteří je neplatí. A to až 3 tisíce korun měsíčně. Stát poté bude peníze od rodičů vymáhat. Zvýšit se mají také dávky pěstounské péče.
8. Sociální bydlení: až 5 mld.
Nárok bydlet má mít každý. Lidé, kteří prokážou, že mají problém zaplatit si nájemní bydlení, dostanou přidělený sociální byt. Obce budou dostávat od státu prostředky na vybudování či získání sociálních bytů, další byty má nabízet Státní fond rozvoje bydlení. Nájem v nich se bude platit z dávky na bydlení, která má vzniknout sloučením příspěvku a doplatku na bydlení.
