„Třikrát déle vyřizujeme příspěvky na bydlení. Klienti vůbec netušili, co mají nově dokládat a úřednice musejí každému zvlášť vše vysvětlovat,“ řekla ve čtvrtek na sociálním výboru Poslanecké sněmovny Zdeňka Cibulková, ředitelka odboru pro sociální věci Úřadu práce ČR.
Zpoždění začala v únoru, kdy vypršely první zákonné lhůty pro vyřízení žádostí, a v současnosti přetrvávají v Praze.
Karolína V. Z Prahy si o rodičovský příspěvek zažádala s předstihem už na podzim a v lednu, kdy jí měl začít chodit, se byla přeptat, jestli její žádost evidují a zda není třeba něco doplnit.
„Řekli mi, že mají žádostí hodně a nestíhají je zprocesovat a že se peníze mohou opozdit. Dodnes nic nepřišlo. Naštěstí na rodičáku nejsme existenčně závislí,“ říká matka dvou malých dětí. Jiní ale mohou být a nezbývá jim než si půjčit.
Dávky sociální podpory
|
V Praze aktuálně 213 lidí čeká na příspěvek na bydlení, 298 rodičů na přídavky na děti a 30 na rodičovské příspěvky. Tisícům dalších chodí dávky o celé týdny později, ale podle zákona o zpoždění nejde.
Na úřadech práce v Praze chybí zhruba desetina zaměstnanců – volná místa se nedaří obsadit. Ti stávající musejí zvládat o to větší nápor žadatelů.
„V Praze 4 v Novodvorské po chodbách a po schodech lítají děti, maminy s miminy sedí už i na schodech, v čekárnách je beznadějně plno, mezitím staříci a babičky,“ líčí Vladimíra Sýkorová, která minulý týden nesla na úřad potřebná potvrzení pro příspěvek na bydlení.
A těch není jich málo. Od Nového roku musejí žadatelé podrobněji rozepisovat, kolik se platí za služby, za úklid, za výtah, a nechat si vše potvrdit od pronajímatele. A stejně jako dosud musejí dokládat za předchozí tři měsíce, že zaplatili nájemné i zálohy na energie a vodu a samozřejmě výši příjmů. „Když má žadatel vše v pohodě, je za deset minut vyřízený, když ne, tráví s ním úřednice i hodinu,“ říká Sýkorová. Na formulářích chybějí podpisy, způsoby výplaty, společně posuzované osoby a podobně.
Další změny jsou u rodičovského příspěvku – rodič si může každé čtvrtletí změnit rychlost jeho čerpání a navíc ho může vyčerpat rychleji (dosud maximálně 11 500 měsíčně). To rovněž přivedlo na úřad více žadatelů.
Jak z toho ven?
U přídavku na dítě se od loňského října musí dokládat každé čtvrtletí, že na něj má žadatel nárok, a donést potvrzení o měsíčních příjmech. Předtím to stačilo jednou ročně. Na dávku má díky zvýšenému stropu také nárok více rodin.
Zlepšení je, že se peníze k rodičům dostanou v době, kdy mají skutečně nízké příjmy, na druhou stranu, jak MF DNES na podzim popsala, část lidí kvůli přechodu na nová pravidla přišla až o desítky tisíc korun.
Zpožděné dávky sociální podpory. 1) přídavek na dítě, 2) příspěvek na bydlení, 3) rodičovský příspěvek
Větší papírování tak zatím přineslo jen víc starostí všem – klientům i státu. „Dřív jedna pracovnice zvládala 600 dávek měsíčně, po změně jen 420,“ říká Cibulková. Původce novely, předchozí vedení ministerstva práce v čele s Michaelou Marksovou, nepočítal vůbec s tím, že by na novou agendu zajistil více lidí.
Dvanáctitisícový úřad, který spravuje 16 různých dávek a vyplácí přes 70 miliard ročně, flikuje chybějící personální kapacity, jak se dá. „Vypomáháme si napříč agendami i mezi kontaktními pracovišti napříč Prahou, využíváme absolventy v rámci jejich praxe a stážisty,“ říká Kateřina Sadílková, ředitelka Úřadu práce ČR.
Podle ní by bylo dobré bavit se o legislativní změně, protože úřad není schopen situaci dlouhodobě zvládat. Navíc očekávané úspory se zatím nepotvrzují. „Nelze říci, že by nám změnami výrazně klesl počet dávek přídavků na dítě, příspěvků na bydlení a rodičáku,“ říká Cibulková.
S tím, že změny zákona, které úřadům práce uleví, budou zřejmě nutné, souhlasí poslankyně Olga Richterová (Piráti), členka sociálního výboru. „Správné by bylo hlásit pouze, když dojde u žadatele ke změně,“ myslí si.
