Tůma uvedl, že úroky (od 26. dubna se o půl procenta snižují všechny sazby vyhlašované ČNB) banka snížila především kvůli posilujícímu kursu koruny a snížení prognózy růstu inflace na nejbližší dobu.
Inflační koridor se posunul o desetinu procentního bodu směrem dolů a aktuálně (pro duben 2003) ČNB očekává inflaci v rozmezí 2,0 až 2,4 procenta.
Ke snížení výhledu růstu spotřebitelských cen vedlo banku mírné zpomalení růstu hrubého domácího produktu a pouze pozvolné oživení zahraničních ekonomik.
Pokud jde o kurz koruny, Tůma odmítl nařčení, že by ČNB snížením sazeb podlehla tlaku exportérů, kteří si v posledních týdnech stěžují na silnou měnu. "Měnová politika nemůže být vytvářena jen pro určitý sektor ekonomiky, rozhodně nejsme pod tlakem exportérů," prohlásil guvernér.
Zdůraznil, že centrální banka si stanovuje cíle pouze pro inflaci, nikoli pro kurz měny. "Nejde o to, že kurz posílí a my budeme měnit sazby. Ale rychlost posilování kurzu vede ke zpřísnění měnových podmínek," vysvětlil.
Kurz koruny vůči euro už letos posílil meziročně o více než deset procent. Aby kurz odrážel reálný výkon ekonomiky, považují ekonomové za optimální meziroční posílení o zhruba poloviční hodnotu.
Člen bankovní rady ČNB Pavel Racocha řekl, že cílem snížení úrokových sazeb není podpořit domácí poptávku natolik, aby kompenzovala výpadek poptávky po českém zboží v zahraničí. Tůma doplnil, že banka se neobává, že by snížení sazeb mohlo ohrozit stabilitu domácí ekonomiky.
Analytici jsou překvapení a kritičtí
Bankovní rada uštědřila ránu veškerým prognózám analytiků. Nikdo z nich nepředpokládal, že by se mohly úrokové sazby změnit, ještě více je proto udivilo snížení o celého půl procentního bodu. Většinou totiž banka postupovala po čtvrtině procenta.
Pochvalu naopak banka sklidila u signatářů takzvané Trutnovské výzvy, pod kterou se podepsaly největší průmyslové podniky a exportéři, například Škoda Auto.
"Snížení úrokových sazeb je klíčovým požadavkem Trutnovské výzvy," řekl ČTK její
mluvčí Jiří Grund, který je spolumajitelem stejnojmenné textilky v Mladých Bucích u Trutnova.
Banka podle něj dala najevo, že chápe rizika vyplývající z krátkodobě sice stabilizovaného, ale stále spekulacemi nadhodnoceného kursu. Představitele vlády pak varoval, aby neuváženými výroky nepodkopali snahu centrální banky.
"Centrální banka učinila vstřícné gesto vůči signatářům Trutnovské výzvy, kterým nyní zbývá si stěžovat pouze na vládu a její politiku," konstatovala naproti tomu analytička České spořitelny Helena Horská.
Nečekané a prudké snížení sazeb se zřejmě promítne i v poklesu úročení úvěrů a hypoték, na druhé straně klesne i zhodnocení úspor uložených v bankách, například termínovaných vkladů.
Kurz koruny v reakci na snížení úrokových sazeb oslabil asi o deset haléřů na 30,40 koruny za euro.
"Trh může tedy tento krok hodnotit tak, že byla dána přednost momentu překvapení před transparentností rozhodovacího mechanismu, což nemusí být do budoucna dobré z hlediska kredibility České národní banky," míní Pavel Sobíšek z HVB Bank.
Dále vyjádřil pochybnosti nad nutností snižovat sazby o celého půl procentního bodu. "Je totiž značně nejisté, v jaké míře a s jakým zpožděním se silná koruna promítne do hladiny spotřebitelských cen," vysvětlil analytik.
Analytici soudí, že i přes ujištění členů bankovní rady je pravděpodobné, že uvolnění měnových podmínek podpoří růst inflace v následujících měsících a centrální banka bude muset pro změnu šlápnout na brzdu. Podle hlavní ekonomky Volksbank Markéty Šichtařové dosáhne inflace na konci roku až 4,1 procenta.
"Velmi se obáváme, že první nárůst inflačních čísel podobně jako tomu bylo v létě loňského roku vystraší centrální bankéře a ti opět začnou sazby zvyšovat ve snaze proti růstu cenové hladiny bojovat. Takové "fine tuning" však není politikou, která se v jednadvacátém století ještě dala označit za moderní. Jediným jejím efektem je naprostá destabilizace finančních trhů. To už se ostatně centrální bance podařilo," tvrdí Šichtařová.
Motivy rozhodnutí i způsob, jakým k němu banka přikročila, opravdu nenašel mezi ekonomy a na devizovém trhu mnoho pochopení. "Problémem není redukce sazeb ale fakt, že téměř všichni členové bankovní rady se v posledních týdnech veřejně vyjádřili pro ponechání sazeb beze změny. Nikdo tedy na dnešní výraznou redukci sazeb připraven. Centrální banka tedy riskuje ztrátu své kredibility," říká Ivo Nejdl z Raiffeisenbank.
Markéta Šichtařová z Volksbank navíc upozorňuje, že trend ve světě je nyní přesně opačný. Zatímco ostatní centrální banky ve světě postupně začínají zvyšovat své sazby v rámci očekávání ekonomického i inflačního růstu, česká centrální banka jedná podle ní přesně opačně. " ČNB jen potvrdila svou pověst chronického plavce proti proudu. Navíc jsou její rozhodnutí - také v rozporu se světovým trendem - naprosto nepredikovatelná a tím pádem vzbuzující nežádoucí turbulence na finančních trzích," míní ekonomka.
Pro analytiky je rovněž zarážející fakt, že snížení sazeb nedoprovodila i silná intervence, která by pomohla měnu oslabit daleko výrazněji. "Když už totiž ČNB vytáhla do boje proti koruně takovýmto nešťastným způsobem, pak by alespoň měl být dotažen do konce. Jinak totiž nezbude než konstatovat, že vysoké náklady nejsou doprovázeny žádnými výnosy a centrální bankéři si jen hrají s ekonomikou," uzavírá Šichtařová.
