Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Počet „sluníčkářů“ v Česku roste. Lákají je dotace na střešní elektrárny

  5:00aktualizováno  5:00
Počet lidí, kteří vyrábějí elektřinu pomocí fotovoltaických panelů na své střeše, rychle roste. V Česku jde však stále spíše o průkopníky. Zatímco v tuzemsku přibudou letos stovky nových střešních elektráren, v Německu pokrývají nově každoročně kolem 50 tisíc střech. MF DNES proto zjišťovala, co lidi k pořízení systému vede.

(ilustrační snímek) | foto: ČEZ

Jedním z hlavních impulzů, proč se většina oslovených k instalaci panelů odhodlala, byly dotace. Díky programu Nová zelená úsporám mohou lidé získat od státu na pořízení střešní elektrárny polovinu nákladů až do výše 150 tisíc korun.

„Na využití slunce myslím řadu let, jeho energie je neuvěřitelná. Od první úvahy až po realizaci uplynulo asi šest nebo sedm let a rozhodnutí uspíšila mimo jiné vedle zlepšení účinnosti panelů také nová dotační politika,“ říká Jiří Poňka z Černošic. Na ploché střeše svého domu má od května dvacet fotovoltaických panelů.

Instalace solárních panelů

„Uvažovali jsme o tom už před čtyřmi lety, ale tehdy jsme to vzhledem k vysoké ceně a nemožnosti dotace neuskutečnili. Za současných podmínek jsme neváhali, chtěli jsme snížit poplatky za elektřinu,“ říká Jindřich Vyhnánek, který fotovoltaiku využívá – i s baterií, kam ukládá přebytky elektřiny – tři měsíce.

Systémy s baterií mají přitom delší návratnost než jednoduchý přímý ohřev vody. Šéf firmy S-Power Jaroslav Šuvarský počítá, že „vodní“ systém se při zohlednění dotace vrátí v modelovém případě za devět až deset let, systém s baterií se splatí za 16 až 17 let.

Systém o výkonu 3,5 kilowattu s ukládáním přebytků do vody vyjde v průměru na 165 tisíc, díky dotaci si lze odečíst 60 tisíc korun. Podobný systém s akumulátory stojí 315 tisíc a dotace na něj činí 105 tisíc korun.

Důvody, proč lidé pořizují fotovoltaické systémy

Ti, kdo se rozhodují podle „ekonomiky“, podle Šuvarského volí spíše „vodní“ variantu.

„Baterie pro uložení elektřiny jsou celkem drahé. Navíc nepotřebujeme tolik energie v noci, proto jsme se rozhodli pro řešení okamžité spotřeby elektřiny z fotovoltaické elektrárny,“ říká Jiří Krautwurst. Sám předpokládá návratnost kolem sedmi let. Pro řadu lidí však přesné propočty nehrají hlavní roli. „Moc se návratností nezabývám, odhaduji sedm až osm let, ale jde mi víc o životní prostředí a zhodnocení nemovitosti,“ tvrdí Poňka.

Lidé kupují solární panely včetně baterií. Jistí se tak před blackouty

„O návratnosti jsme vůbec neuvažovali. Chtěli jsme být alespoň částečně nezávislí na síti v případě blackoutu,“ prohlašuje Vyhnánek. Pro kombinaci panelů s baterií se podobně jako on rozhoduje zhruba třetina zákazníků.

Vyhnánek už jednu možnost otestovat, jak si jeho systém poradí s výpadkem dodávek, dostal. To když se nad Českem prohnala na konci října vichřice Herwart a vyřadila část sítí z provozu. Domácí systém prý vše bez problémů ustál.

V zimě solární panely nestačí

Na úplné odstřižení od sítě zatím žádný z oslovených nemyslí. „I když máme doma baterii, není to ostrovní systém. Přibližně od dubna do října se baterie nabije za půl dne a elektřinu ze sítě už téměř nebereme. Ale v zimě nestačí na nabití celé baterie, ani když celý den svítí slunce,“ uvádí Rostislav Čáp z Prahy. K vytápění však používá zemní plyn.

Část z těch, které MF DNES oslovila, uvažuje o tom, že systém rozšíří. Na to lze od letošního září nově získat dotaci. „Pomýšlím na rozšíření počtu fotovoltaických panelů asi o dvacet kusů. Pak by mělo smysl vyrobenou elektřinu akumulovat do zásoby. Dnes jsou ale akumulátory málokapacitní, ty vícekapacitní nejsou dostupné,“ říká Poňka.

Nemáte na solární střechu? Ušetřete levnými solárními žaluziemi

Čáp, který baterii ke skladování vyrobené energie využívá už rok a půl, zvažuje, že zvýší její kapacitu. „Přijde mi škoda přebytky posílat do sítě, je lepší vyrobenou elektřinu spotřebovat doma,“ míní.

Na prodeji přebytků do sítě totiž lidé se střešními instalacemi nezbohatnou. Dodavatelé elektřiny za to dlouho vypláceli nejvýš desetníky. Nyní Bohemia Energy platí samovýrobcům burzovní, tedy vlastně velkoobchodní cenu. Jenže když berou energii ze sítě, platí navíc veškeré regulované poplatky, například platby za přenos a distribuci.




Nejčtenější

Nová dálnice obkrouží Česko po obvodu a spojí krajská města, plánuje stát

Propojení krajských měst dálnicemi, rychlostními silnicemi, a silnicemi I.tříd

Stovky kilometrů nových dálnic mají spojit krajská města. Na rozdíl od dnešní sítě, která často končí nebo začíná v...

Skupina J&T odvolala představenstvo CEFC Europe, Číňané nezaplatili dluhy

Jaroslav Tvrdík na stadionu v Edenu

Československá finanční skupina J&T ztratila trpělivost s čínskou společností CEFC Group (Europe). Do firmy, kterou v...



Soutěž Sexistické prasátečko končí. Firmy vábí na sex i ženy v kuchyni

2016. Kontroverzní propagační plakát šumperského festivalu Džemfest, který...

Po deseti letech končí udílení anticen Sexistické prasátečko, pořádané neziskovou organizací Nesehnutí. Letos přešlapy...

Traktorových náklaďáků je v Česku 131, firmám umožňují obcházet zákazy

Zemědělský tahač Tatra Phoenix 6x6

Vypadají úplně stejně jako nákladní auta. Nemají ale tachograf, řídit je lze od sedmnácti let, řidič nemusí dodržovat...

Řetězec nabízel v akci falšované uzené. Maso vidělo sotva z půlky

Slavnosti moravského uzeného na hradě Veveří nedaleko Brna.

Česko má další případ falšování masných výrobků, inspektoři Státní zemědělské a potravinářské inspekce zjistili...

Další z rubriky

Ministerstvo chce zakázat podomní prodej energií, brání se šmejdům

Wolframová žárovka se závitem E27

V posledních měsících roste počet případů, kdy byli klienti - obvykle senioři - dotlačeni k uzavření nevýhodné smlouvy...

Němcová: Zrychlíme příchod pracovníků z Ukrajiny, chybí hlavně pečovatelky

Ministryně práce a sociálních věcí Jaroslava Němcová v diskusním pořadu...

Česko by mohlo mít speciální program pro získávání pečovatelek z Ukrajiny, aby se do země dostaly snadněji a rychleji....

Vedení ČEZ tři roky nedostalo odměny, teď si chce rozdělit 21 milionů

Daniel Beneš, generální ředitel a předseda představenstva ČEZ

Vedení polostátní energetické firmy navrhlo, aby si z loňského zisku manažeři rozdělili na odměnách 21 milionů korun....

Najdete na iDNES.cz