Vědci ve studii uvádějí, že fotovoltaický průmysl snižuje svůj energetický "deficit" od roku 2000. Před pěti lety přitom spotřeboval o 75 procent více energie, než vyprodukoval.
Energii vloženou do výroby by panely měly vyrobit až někdy v roce 2020. V případě snížení energetické náročnosti výroby solárních panelů by se tento limit mohl posunout na letopočet 2015, uvedli vědci. "Vývoj nových technologií s nižšími energetickými požadavky nám umožní zvýšit tempo růstu solárního průmyslu," řekla serveru Daily Mail šéfka projektu na Stanfordově univerzitě Sally Bensonová.
Energeticky velmi náročná je například výroba křemíku, srdce většiny panelů. Hornina se většinou musí tavit při teplotě kolem 1 650 °C v indukčních pecích. A elektřina na jejich provoz stále z větší míry pochází z uhelných elektráren. Další energie spolkne doprava a instalace panelů.
Problém je také v tom, že jsou panely často nevhodně umístěné. Ideální by byly například vyprahlé oblasti na jihozápadě a středozápadě USA, kde slunce svítí po většinu roku, věří tým vědců.
"Například Německo tvoří více než 40 procent instalovaných panelů na trhu, přitom sluneční svit v této zemi není nejvyšší," uvedl Michael Dale z časopisu Environmental Science & Technology. "Ze systémové perspektivy může být lepší instalovat fotovoltaické systémy tam, kde je více slunce," uzavírá.
