Skořepu a Šika policie obvinila, Savova vede v kauze jako svědka. Přitom podle informací MF DNES mělo až 170 milionů korun, tedy asi třetina ze zmizelé půlmiliardy, skončit na účtu firmy spojené právě se Savovem. Vyplývá to z textu žaloby, na základě které soud o obstavení majetku rozhodoval.
Státem vlastněná společnost Galileo Real, ze které půl miliardy korun před čtyřmi lety zmizelo, podala na trojici podezřelých civilní žalobu na náhradu škody k Obvodnímu soudu v Praze 7. A soud nyní vydal předběžné opatření na obstavení majetku.
Toto opatření se dotklo také Savova, kterého policie neobvinila a zatím se k tomu ani nechystá. Podle výpisu z katastru však má Savov obstavený dům v Nebušicích u Prahy a přilehlé pozemky.
"Konečný vlastník" Savov
Informace MF DNES o tom, že zhruba třetina z ukradené půlmiliardy měla skončit na účtu firmy spojené s Františkem Savovem, potvrdili i státní úředníci, kteří mají dobývání ztracených peněz na starosti.
kdo je kdoJan Šik Bývalý ředitel společnosti Galileo Real. Ta patřila původně IPB a přešla do České konsolidační agentury. Šik poslal půlmiliardu z účtu Galilea do švýcarských bank. Celou transakci údajně domlouvali podnikatelé František Savov a Miloš Skořepa. Šik je v kauze ČKA obviněn z porušování povinností při správě cizího majetku. Miloš Skořepa Teplický lékař má za sebou zajímavou podnikatelskou minulost. Jeho firma Swiss Asset Management (SAM), v níž byl jednatelem také Jaroslav Kudrnovský, měla sehrát význačnou roli při pádu vytunelované společnosti KTP Quantum a stála rovněž v pozadí kontroverzního projektu Internet do škol. Skořepa je v kauze ČKA obviněn z podvodu. Jaroslav Kudrnovský Podle Savova to byl Skořepův příbuzný, Skořepa to však popírá. Každopádně spolu měli firmu Swiss Asset management. Kudrnovský pracoval ve švýcarských bankách, podle Skořepy zejména v Union Bank Privee a Anker Bank. Představoval se však jako prezident švýcarské pobočky Société Générale. V roce 2004 ho v Thajsku zabila vlna tsunami. Měl dohlédnout na první pokus převodu státních peněz do Société Générale. František Savov V 90. letech měl vydavatelskou firmu Adore. V roce 2001 sehnal neznámé investory, kteří výhodně koupili vydavatelství Mladá fronta (vydává například deník E15 či týdeník MF Plus a nemá nic společného s MF DNES – pozn. red.) od Fondu dětí a mládeže, který spravoval svazácký majetek. Říká, že je poradcem americké společnosti European Financial Services, která je majitelem Mladé fronty. Savov je podílníkem v poradenské společnosti Garris. Tato firma dostala v roce 2005 výhodnou zakázku od Českých drah na poradenství a audit za 24 milionů korun. Savov měl také blízko ke třem firmám, které v roce 2004 pod cenou skoupily svazácký majetek. Savov je jedním z trojice mužů, kterým soud obstavil majetek kvůli kauze ukradené půlmiliardy z ČKA. Policie jej neobvinila. |
1. Jak to začalo
Manažer Jan Šik byl v roce 2004 ředitelem společnosti Galileo Real, která původně patřila IPB, ale po jejím pádu přešla do České konsolidační agentury (ČKA). Na účtu Galilea Real leželo v roce 2004 více než půl miliardy korun. Šik chtěl peníze v zahraničí lépe zúročit.
Tehdy osmadvacetiletý manažer Šik se znal s podnikatelem Františkem Savovem, o čtyři roky starším. Podle informací MF DNES se mladí muži seznámili, protože Savov měl zájem o nákup pohledávek z ČKA. Savov uvedl, že se poprvé setkali na jedné společenské akci.
Savov pak údajně přišel za Šikem s touto nabídkou: můj kamarád má strýce, který je prezidentem švýcarské banky Géneral. Peníze pošleme tam, on to zařídí a vyděláme na tom všichni.
Oním kamarádem byl dnes uprchlý podnikatel Miloš Skořepa. "Pana Šika jsem seznámil s příbuzným pana Skořepy – s panem Kudrnovským, bývalým prezidentem Société Générale ve Švýcarsku," řekl Savov.
Skořepa dnes však popírá, že by Kudrnovský byl jeho příbuzným. "Rád bych dementoval tvrzení pana Savova, protože jsou lehce dokazatelná: například že pan Kudrnovský je mým příbuzným. Není to pravda, nikdy nebyl," uvedl uprchlý Skořepa pro MF DNES.
Půlmiliardový příběh se nicméně podle informací MF DNES odehrál tak, že Savov představil Kudrnovského Šikovi jako prezidenta švýcarské pobočky Société Générale.
2. Neúspěšný pokus
Manažer Šik uvěřil Savovovi, Skořepovi a Kudrnovskému historku o výnosném obchodě a v roce 2004 poslal státní půlmiliardu do švýcarské pobočky Société Générale. Nikdo z Šikových nadřízených o tom však nevěděl. Šik přitom bez souhlasu člena představenstva nesměl peníze odeslat.
Tady se začíná příběh zadrhávat. V prosinci 2004 přišel Skořepa se Savovem o svou švýcarskou spojku Kudrnovského – ten zemřel v Thajsku při vlně tsunami. Dnes se navíc ukazuje, že Kudrnovský žádným prezidentem Société Générale zřejmě nebyl. Vyplývá to například ze svědectví výtvarníka Bořka Šípka, který s Kudrnovským podnikal.
"Jezdil jsem za ním do Švýcarska a v té bance měl takovou malou kancelář u výtahu. Byl něco jako referent, ale ne prezident. Občas za mnou se Skořepou chodili a tvrdili, že dělají skvělé obchody s ropou v Afghánistánu. Působili jako hochštapleři. Byl jsem rád, když jsem Kudrnovského z firmy vyplatil," popsal Šípek svou zkušenost.
Kromě úmrtí Kudrnovského tu byl ještě jeden háček, který znemožnil první pokus o vyvedení peněz. Banka Société Générale si prověřila, že manažer Šik neměl oprávnění sám takovou částku převést, a peníze poslala zpět. Byl už březen 2005.
3. Peníze jsou pryč
Když peníze dorazily zpátky ze Société Générale na účet Galileo Real v Komerční bance, zdržely se tam podle informací MF DNES jen krátce, maximálně pár dnů. Obratem putovaly do UBS, další švýcarské banky.
Tady pracovala druhá spojka pánů Skořepy a Savova. Slovák Andrej (André) Horák. Ten údajně zařídil, aby se půlmiliarda převedla na účet Skořepových firem. Peníze pak podle žaloby putovaly do firem Draxton a Meridienne Services, s nimiž byl spojený Skořepa.
A z firmy Meridienne Services zřejmě odešlo až 170 milionů korun na účet společnosti Amstar Finance. To má být firma, která jako konečného vlastníka peněz na účtu uvádí Savova. Vyplývá to z žaloby na náhradu škody, kterou stát podal poté, co se na zmizení peněz přišlo.
Peníze z UBS na účty firem spojených se Skořepou a Savovem přišly v březnu 2005. Banka UBS pak "spojku" Horáka propustila.
4. Prasklo to
Celá věc se provalila v roce 2006, když o kauze informoval server Aktuálně.cz. Šik tehdy v médiích uvedl, že ho pánové Savov a Skořepa podvedli, a podal na ně trestní oznámení.
Server Aktuálně.cz tehdy zveřejnil rozhovor se Skořepou. Jak se dostaly státní peníze na účty jeho firem, vysvětloval takto: "Já jsem si to vzal jako půjčku od pana Savova, s nímž jsem v minulosti spolupracoval. O tom, že jde o peníze ČKA, jsem neměl tušení."
Jak na Skořepovo tvrzení reaguje Savov? "Není zde žádný důvod, aby komentoval nepravdivá prohlášení pana Skořepy," řekl Savovův mluvčí Tomáš Jelínek. Savov také MF DNES ukázal potvrzení od švýcarské banky UBS ze srpna 2007, ve kterém se píše, že s ním má banka korektní vztahy.
Co tedy říká na to, že podle Galilea Real skončilo až 170 milionů na účtu firmy, která jej označila jako konečného vlastníka? Na to Savov neodpověděl.
5. Co bude dál?
Policie se kauzou zabývá od roku 2006, a kdy se případ dostane k soudu, zatím není jasné. Skořepa uprchl v roce 2008 do Spojených arabských emirátů a čeká se, až ministerstvo spravedlnosti vyřídí žádost o jeho vydání do Česka.
"Byl vydán mezinárodní zatýkací rozkaz a ministerstvo spravedlnosti jedná se SAE standardní diplomatickou cestou. Jde o komunikaci velice náročnou, citlivou a zdlouhavou," uvedla mluvčí Veronika Ludvíková.
A jak policie vysvětluje, že Savov je v případu veden jako svědek, když část peněz skončila na účtu firmy s ním spojené? "Nesmím komentovat jednotlivé úkony trestního řízení v jeho průběhu," řekl mluvčí Skřepek.
