Co nyní společnosti hrozí? "Loděnice Chvaletice a Křešice budou zřejmě podnikat i po konkursu. Klíčový celek - rejdařství - může být ohrožen tím, že zahraniční věřitelé uplatní zadržovací právo na plavidla, která se nalézají mimo republiku, a zabaví je. Správce konkursní podstaty přijde o značnou část loďového parku a posádky lodí o práci," obává se generální ředitel plavby Jaroslav Vávra.
Podle ministra dopravy Jaromíra Schlinga je však tento scénář přehnaný. "Jsem přesvědčen, že správce konkursní podstaty zajistí fungování společnosti," uvedl Schling. Dodal, že lodě v Čechách zůstanou a i po prodeji budou vozit zboží, byť pod hlavičkou jiných firem
Vysoce zadlužené rejdařské firmě odmítla vláda pomoci na svém jednání 25. července. "Vláda zamítla návrh na řešení současné ekonomické situace v plavbě, neboť stát nehodlá řešit problémy společnosti, v níž nemá žádnou majetkovou účast," vysvětlila rozhodnutí mluvčí ministerstva dopravy Ludmila Roubcová.
Obdobně zareagovaly i věřitelské banky v čele s ČSOB, které se rozhodly ztrátový podnik dále nepodporovat. ČSOB vlastní osmadvacet procent akcií společnosti, dalšími věřiteli jsou Komerční banka, Česká spořitelna a Credit Lyonnais.
Dluhy Československé plavby labské, která má základní kapitál dvě miliardy, podle správce konkursní podstaty Aleše Klaudyho přesahují 1,3 miliardy korun.
K návrhu na konkurs se přihlásilo i několik zaměstnanců. Společnost dluží asi 700 pracovníkům mzdy zhruba za 28 milionů korun.
Ministr Schling vidí jako přičinu problémů v labské plavbě privatizaci v roce 1992. "Máme co činit s privatizačním zmetkem," uvedl. Dodal, že ČSPL například platí nájemné Německu za přístaviště v Hamburku, který má v nájmu český stát. Platí také příspěvky bývalým německým pracovníkům plavby na základě mezistátní dohody.
