Obhajoba míní, že bez znalosti poměrů nemůže soud objektivně kauzu posoudit. Mraz pro ilustraci popsal, jak se vyvíjela privatizace a cena ČSA, a pak se začal věnovat situaci v hornictví. V jeho řeči padlo dokonce i jméno bývalé britské premiérky Margaret Thatcherové, která stihla restrukturalizovat obor dříve.
"Hornictví se (po roce 1990) nacházelo ve zcela nové, nejisté situaci. Přišlo o pozici 'protekčního dítěte'," vysvětloval Mraz německy. Připomněl, že stát se od uhlí jako strategické suroviny odvrátil kvůli znečištění. Mraz napadl argument obžaloby, že manažeři mohli za pokles ceny akcií MUS a srovnává pokles cen akcií Sokolovské uhelné a Severočeských dolů, které se vyvíjely v té době velmi podobně.
Obhájci: Ceny akcií klesly samovolně a ne kvůli manipulaci
Mezi lety 1990 a 1999 klesla těžba hnědého uhlí na polovinu, z 89 na 45 milionů tun, a bylo by tedy mylné obžalované vinit z toho, že způsobili pokles ceny akcií MUS, když i ostatní společnosti ztrácely v té době na hodnotě. Bylo to i kvůli masivní plynofikaci domácností a obcí pro výrobu tepla, kterou vláda podporovala.
Už v pondělí vystoupil Lorenz Ernie, eso mezi švýcarskými obhájci, který dokáže zvrátit i mnohdy předem prohrané kauzy. Advokát, který mimo jiné hájil i režiséra Romana Polanského, se snažil celý proces zpochybnit. Prohlásil, že mu chybí podstata případu a obžaloba podle něj ani nezvládla odpovědět na základní otázky: kdo, kdy, co a jak provedl.
Žalobci jsou mimo, škoda nevznikla, řekl advokát Krause
Cupováním obžaloby pokračoval obhájce Jean-Luc Maradan, který zastupuje Petra Krause. Podle něj je prokuratura ve své jistotě, že obžalovaní exmanažeři dolů okradli stát i samotnou společnost, zcela mimo. Srovnal to s italským myslitelem 17. století Galileem, který hlásal, že země je kulatá, ale církev tvrdila opak. A byla mimo, jak se později prokázalo.
Maradan upozornil, že akcie MUS nakupovala zpočátku společnost Newton Financial Management Group, která vznikla už dva roky před začátkem spolupráce s MUS.
Už tehdy podle něj byla uznávanou a respektovanou společností, uvedl Maradan. K tomu, že hlavní aktér transakcí s akciemi dolů, Antonín Koláček, byl zároveň hlavní akcionář Newtonu, advokát řekl, že firmu tento manažer opustil už v roce 1996. Obecnou smlouvu o úvěru na nákup cenných papírů mezi společností Newton a MUS podepsal až v roce 1997, a nebyl tak podle advokáta v žádném střetu zájmů.
Advokát také odmítl, že by půjčka ve výši 2,5 miliardy korun mezi MUS a Newtonem mohla být označena jako zpronevěra či krádež, jak tvrdí obžaloba, protože za ní byly koupeny akcie MUS. Peníze pak byly do firmy vráceny. "Nevznikla tedy žádná ztráta pro MUS. Žádné ustanovení zákona nebylo porušeno, nedošlo k trestnému činu," zdůraznil Maradan.
... a mají špatné podklady, přisadil si obhájce Čmejly
Obžalobu zásadně odmítl i André Clerc, advokát Marka Čmejly, spolumajitele MUS a manažera společnosti Newton. Podle něj je celý spis velmi omezený a přímo "apokalyptický", trpí špatným výběrem přeložených materiálů a obsahuje málo dokumentů. Nic jako plán na ovládnutí MUS podle něj neexistovalo.
Společnost Newton nakupovala akcie MUS podle Clerca i za své peníze, další získala swapovou operací s IPF KB, privatizačním fondem, který patřil tehdy ještě státu a mohl v MUS držet jen do 20 procent akcií.
Vrátil se také k ekonomickému vývoji Česka: "Bylo by arogantní chtít soudit to, co se dělo před 15 lety v této zemi, která procházela kompletní proměnou“. A na konec si neodpustil poznámku k soudcům: "Považuji tento soudní tribunál za velmi odvážný."
Obhájci budou mluvit ještě asi dva dny. Pak na jejich proslovy může reagovat prokuratura. Načež soudní tribunál řekne, kdy vyřkne ortel.
V pondělí prokuratura navrhla Antonínu Koláčkovi, Marku Čmejlovi, Petru Krausovi, Jiřímu Divišovi a Oldřichu Klimeckému trest vězení pět let nepodmíněně a vysoké peněžní pokuty. Tvrdí, že se v souvislosti s ovládnutím MUS provinili podvody, praním špinavých peněz a porušením povinnosti při správě cizího majetku (více zde).
Pro šestaosmdesátiletého Belgičana Jacquesa de Grootea prokuratura žádá dva roky vězení podmíněně. Nižší trest mu navrhuje proto, že se soudem spolupracoval. I tak ho však žalobci označili za profesionálního lháře.
Verdikt soudu by měl padnout během několika dní
Z peněz zadržených obžalovaným by měla nynější MUS dostat 276 milionů švýcarských franků (5,8 miliardy korun) a český stát téměř 150 milionů (3,2 miliardy korun). Švýcarské úřady zadržely obžalovaným celkem 555 milionů švýcarských franků (11,7 miliardy korun) a dále jim obstavily cenné papíry v hodnotě zhruba 2,3 miliardy korun.
Celkově tak úřady ve Švýcarsku zmrazily majetek uhlobaronů za 14 miliard Kč. Rozdíl mezi tím, co žalobci navrhují zaplatit na odškodném MUS a českému státu, a tím, co ze zadrženého majetku zbude, má podle návrhu propadnout Švýcarsku.
Soud, který v Bellinzoně začal v polovině května, se chýlí k závěru. Po vystoupení obhájců dostanou ještě na závěr slovo obžalovaní. Předpokládá se, že přelíčení by mělo skončit během několika dní.
