V řadě rozsudků sice soudci uznávají, že nastavení regulovaného nájemného, které už tři roky stagnuje, je protiústavní, ale dodávají, že s tím nejde nic dělat.
V Praze se objevil první pokus o nápravu.
Městský soud, který řeší spor majitele činžovního domu s jednou z jeho obyvatelek, se obrátil na nejvyšší autoritu - Ústavní soud. Chce po něm, aby omezil ochranu nájemníků, kterou mají dnes zaručenu podle zákona.
Navrhuje Ústavnímu soudu, aby zrušil většinu z paragrafů občanského zákoníku, chránící nájemníky a znevýhodňující majitele bytů. Pokud by vyhověl, nebyly by možné převody nájmů, v praxi často uplatňované jako dědění dekretů na byt s regulovaným nájemným.
Sdružení nájemníků nesouhlasí
Lidé by také nesměli měnit byty bez souhlasu majitele, a ten by naopak už neměl povinnost zařídit náhradní bydlení vystěhovaným nájemníkům. K výpovědi nájemníka z bytu by také nemusel mít předem souhlas soudu.
"Je to krok správným směrem. Konečně se objevují soudci, kteří se dopouštějí normálního myšlení. Podle mě je narovnání pravidel hry mezi nájemníky a pronajímateli důležitější než samotná deregulace cen," říká bývalý předseda Ústavního soudu Vojtěch Cepl.
Nechce však předjímat, jak by mohli ústavní soudci v novém složení rozhodnout. "Pravidlem by mělo být, že nájem je dočasný, založený na smlouvě. Ať už skončí to dnešní kvazivlastnictví nájemníků. Lidé mění byty, jako by jim patřily, obchoduje se s dekrety a obecně se to toleruje. To je strašná cesta ke korupci," říká Cepl.
Sdružení nájemníků pražský případ vidí jako hrozbu, ale tvrdí, že by vyškrtání částí zákona poškodilo také pronajímatele. "Je to úplně absurdní návrh, víme o něm. Domnívám se, že takovou cestou Ústavní soud nepůjde. Nebylo by to výhodné ani pro majitele. Dotklo by se to i činží. Posunuly by se klidně na úroveň z 50. let, kdy se mnohé vztahy zakládaly," říká Stanislav Křeček, poslanec a člen vedení Sdružení nájemníků.
Vztah mezi majitelem a nájemníkem je nevyvážený
Majitel domu, kterému svitla naděje u soudu, nechce zatím vystupovat v médiích ani zveřejnit jméno nájemnice či soudců, kteří jeho případ řeší. Obává se, že by je vystavil velkému tlaku veřejnosti a politiků.
"Vidím to jako pomalý obrat v rozhodování soudů. Také už ten neblahý stav trvá tři roky. Soudkyně uznaly, že vztah mezi pronajímatelem a nájemcem je velmi nevyvážený. Zrušením těch ustanovení by se stali rovnoprávnými subjekty," říká jeho advokát Stanislav Němec.
Mírnější cestou se k oslabení ochrany nájemníků snaží dostat někteří poslanci. "Připravujeme novelu zákoníku, která nahrazuje stejné paragrafy. Dáváme tam ochranné lhůty. Například roční, než by zaniklo právo na převod nájmu. Zrušit ty paragrafy úplně by bylo velmi razantní," myslí si poslanec Tomáš Vrbík.
