Státní podnik Řízení letového provozu (ŘLP) zlegalizoval svůj vztah s firmou FBA, která je personálně propojená s generálním ředitelem Janem Klasem.
Majitelkou vítězné firmy je Libuše Andriková, bývalá zaměstnankyně ŘLP a přítelkyně generálního ředitele Jana Klase, se kterým má potomka. FBA práci – tedy provoz restaurace a ubytování v letecké škole v areálu pražského ruzyňského letiště – zajišťovala pro státní firmu od roku 1997 až do loňska. Před třinácti lety sice už Klas působil ve vedení firmy, ale nikoliv jako generální ředitel.
Státní firma jí za to vyplácela 5,4 milionu korun ročně. Nyní to bude zhruba 7,5 milionu za rok.
Firmy: Nemělo smysl se o zakázku hlásit
"Chtěli jsme udělat soutěž, kterou by nemohl nikdo zpochybnit," řekl ředitel divize plánování a rozvoje ŘLP Petr Fajtl.
Jenže i otevřená soutěž vzbuzuje pochyby: původně se o ni zajímalo 11 firem, nabídku však podala jen FBA. Firmy, které měly původně zájem, tvrdí, že bylo zbytečné se vůbec hlásit.
Na první pohled a formálně je zakázka v naprostém pořádku: nikdo jiný se nepřihlásil, nikdo nepodal proti ní stížnost k Úřadu pro hospodářskou soutěž.
Problémy v ŘLPZa dobu vedení Janem Klasem měl státní podnik následující problémy: Zakázka bez soutěže firmě FBA – po ministerské kontrole vypsána soutěž, podle konkurentů však napsaná na míru právě FBA. Oprava Technického bloku – z odhadu 110 milionů se konečná cena vyšplhala na 283 milionů Kč. Kontrola ministerstva dopravy – ukázala například zbytečné prodlužování pracovních cest. |
Když však MF DNES zjišťovala u firem, které si vyzvedly zadávací dokumentaci a jejichž zástupci si byli i prostory prohlédnout, důvody nezájmu, o průhlednosti soutěže mnoho slov nepadlo.
"Dokumentace byla nejasná, nebyla stanovená jasná pravidla hry, spoustu věcí jsme v té dokumentaci vůbec nepochopili," říká Jiří Jirout ze společnosti SaJ. "Účast jsme vyhodnotili jako zbytečnou, bylo vidět, že to je pro někoho napsané," podotkl Rostislav Hanzlík z firmy Šimáček Facility.
Nejde sice o velkou zakázku – za čtyři roky inkasuje FBA od ŘLP zhruba třicet milionů korun, ale může být ukázkovým příkladem toho, jak napsat ve státní správě či státních podnicích soutěž tak, aby ji vyhrál někdo konkrétní.
Například stanovením kritérií výběru. Cena rozhodovala v soutěži ŘLP jen ze šedesáti procent, ze čtyřiceti procent "kvalita návrhu gastronomických služeb", jak tvrdí zadávací dokumentace. "Návrh můžu posoudit, jak chci, a tím pádem jasně určit vítěze. To je jeden z důvodů, proč jsme do soutěže nešli," říká Hanzlík.
Není to však zdaleka jediný sporný bod v zadání. Velmi specifická je i podmínka znalostí jazyků u recepčních: ŘLP vyžaduje nejméně certifikát FCE z angličtiny k tomu, aby se mohla firma přihlásit.
Podle firem, které nabídku nakonec nepodaly, obsahovalo zadání i podmínky na první pohled nevýhodné pro zájemce.
Vítězná firma totiž musí platit pevně daný nájem 1,5 milionu korun ročně, nicméně ŘLP negarantuje jediného strávníka nebo ubytovaného hosta.
Vítěz soutěže naopak musí garantovat cenu 80 korun za jídlo po celou dobu trvání smlouvy. Nájemné se však může kdykoliv zvýšit. "Jsou to věci (počet strávníků a cena – pozn. red.), které když víte, je to v pohodě. Když ne, tak je nemáte jak kalkulovat," dodal Hanzlík.
ŘLP: Má to svá specifika
Státní podnik takovou kritiku odmítá. Na vyjasnění zakázek si dokonce najalo i PR agenturu EMC, i když státní podnik platí svého mluvčího.
Podle jejího zástupce Pavla Kočiše, který v minulosti zastupoval Exekutorskou komoru v době vedení Juraje Podkonického, byla zakázka ušitá na míru potřebám specifického provozu. "Cena, kterou FBA v minulosti fakturovala, navíc byla díky MF DNES dostatečně veřejně známa," uvedl Kočiš.
To, že se nikdo jiný nepřihlásil, si ŘLP vysvětluje tím, že služby nově nakupuje pod tržní cenou, tedy výhodně pro stát. "Tímto způsobem lze zpochybnit jakékoliv výběrové řízení na světě," odmítl Kočiš námitky, že soutěž mohla být předem rozhodnuta.
Podle něj ostatní firmy prostě nevyužily svého práva vznést dotaz nebo podat k soutěži připomínky.
