Boj o to, kdo bude likvidovat odpady z českých domácností a kdo si rozdělí miliardy korun, které nakládání s odpady ročně přináší, postupuje do dalšího kola. Může za to nedávný krok ministra životního prostředí Tomáše Chalupy (ODS), který prakticky odložil plánované zdražení skládek - tento krok měl pomoci vzniku nových spaloven v Česku, do nichž by odpad nově zamířil.
Za spalovny se nyní postavil nový spojenec - Teplárenské sdružení v čele s předsedou, expremiérem Mirkem Topolánkem. "Odpad může nahradit hnědé uhlí. Navíc je to nevyčerpatelný zdroj s celoroční dostupností," říká Topolánek.
Teplárny chtějí postavit k současným kotlům i spalovny komunálních odpadů, kterým i kvůli špatnému mediálnímu obrazu raději říkají zařízení na energetická využití odpadů. Jako příklad berou teplárníci Dánsko, kde se spaluje více než polovina odpadu. Dosud se v Česku spálí ročně kolem 600 tisíc tun odpadu, potenciál je podle teplárníků pětinásobný.V praxi jde i o poněkud schizofrenní situaci v ODS: zatímco ministr Chalupa svým postojem zjevně protežuje skládkování, jeho stranický kolega Martin Kuba coby ministr průmyslu počítá s finanční podporou spaloven.
"Energetické využití odpadů je jednou z priorit a je to jeden z významných prvků v energetické koncepci, kterou nyní projednává vláda," řekl Kubův náměstek Pavel Šolc. Ministerstvo tvrdí, že by šlo podpořit stavby spaloven z evropských peněz, s tímtéž už dříve počítali i úředníci ministerstva životního prostředí.
Chalupův úřad dlouho sliboval, že změní zákon o odpadech tak, že se zdraží skládkování. Právě to mělo umožnit, aby se městům a obcím vyplatilo odpady spalovat místo ukládání na skládky. Podle Topolánka zvítězila lobby majitelů skládek, což životní prostředí odmítá - v novém zákoně o odpadech plánuje postupný nárůst sazby poplatku za skládkování, přesný harmonogram však zatím není znám.
Proti výstavbě spaloven protestují občané
Spalovny argumentují tím, že velkou část odpadu tvoří biomasa, jejíž spalování podle současných zákonů odpovídá výrobě elektřiny z obnovitelných zdrojů. Nahrává jim i to, že s tím v zásadě souhlasí také Evropská unie. "Chybí tu déletrvající koncepce, jak se s odpadem bude nakládat. Přitom ho bude přibývat," tvrdí Pavel Drahozval, předseda komise pro životní prostředí Svazu měst a obcí.
Stavba spaloven je dosud všude spojena s protesty obyvatel i ekologů. Zatím poslední vznikla v devadesátých letech v Liberci, od té doby se o projektech všude jen mluví. V Česku jsou jen tři, státní energetická koncepce přitom počítá s tím, že by se podobné zařízení mohlo postavit v každém kraji. Zatím nejblíže uskutečnění je spalovna v Chotíkově u Plzně, kterou postaví Plzeňská teplárenská. Stavbu už posvětili zastupitelé.
Spalovny mají nevýhodu, likvidace odpadu v nich je stále dražší než jeho doprava na skládky. Zatímco dnes stojí v průměru na hlavu ročně likvidace odpadu kolem 800 korun, Česká asociace odpadového hospodářství (ČAOH) upozorňuje na možnost zdražení při preferenci spaloven. V ČAOH však mají silnou pozici "skládkaři". "Existují i jiné cesty než energetické využití odpadů. Například výroba paliva z odpadů," tvrdí ředitel ČAOH Petr Havelka. Proti spalovnám vystupuje i řada ekologů, podle nich nevedou k recyklaci.
