Exekuce vyhlášená na majetek družstva by se jeho a další tisícovky majitelů bytů převedených z Pražského stavebního bytového družstva Hutmanka normálně týkat neměla.
Družstvo už většinu bytů před několika lety převedlo do osobního vlastnictví. "Bylo nám ale řečeno, že naše smlouvy o převodu do osobního vlastnictví jsou neplatné," říká Honza J.
Pokud by soudy rozhodovaly stejně jako dosud, mohl by to být problém i pro další bývalé družstevníky, jejichž družstvo by skončilo v konkurzu.
Strach se šíří z Říčan
Obavy v nich budí rozhodnutí soudu v případě vytunelovaného říčanského družstva Kavčí skála. Říčanští se snažili domoci u soudů, aby konkurzní správce nemohl při shánění peněz na dluhy družstva jejich byty prodat. Soudy však rozhodly, že převod do osobního vlastnictví byl neplatný.
"Rozsudek vrchní soud odůvodnil tím, že ve smlouvě o převodu bytu nebylo ustanovení, že došlo k vyrovnání mezi kupujícím a družstvem ohledně fondu oprav," říká Emil Janča, advokát zastupující několik Říčanských.
Problém je, že lidé, kteří si koupili byty na Hutmance, mají smlouvy velmi podobné těm říčanským. To Janča, na kterého už se někteří majitelé těchto bytů obrátili, potvrzuje. Podobně napsané mohou být i tisícovky dalších smluv. Kolik přesně, to dnes už nikdo nedokáže říci. Vzorů smluv koluje více.
"Kupní smlouvy k bytům či převodu nemovitostí jsou v Česku ve velmi špatném stavu. U nás korigujeme tak 60 procent smluv, se kterými přijdou naši klienti," potvrzuje Jiří Doubravský z HVB Bank, která jako ostatní banky smlouvy zkoumá při poskytování hypotéky.
Většinou se však na nedostatky ve smlouvě nepřijde. "Takový problém se může objevit jen v případech, kdy se objeví někdo, kdo projeví zájem zpochybnit staré smlouvy. I kdyby lidé získali byt nedokonalou smlouvou, může být platná dál, nikdy se na to nemusí přijít. To ukáže až vyhrocená situace jako exekuce či konkurz," říká advokát Rostislav Doleček.
V Česku jsou dnes takové vyhrocené případy pouze dva, říčanské družstvo a Hutmanka. Bytových družstev je přitom deset tisíc, společenství vlastníků je zhruba sedm tisíc a žije v nich více než pětina lidí. O vlně bankrotů se tak nedá mluvit.
"Obavy z krachů samozřejmě máme. Hlavně proto, že vzniklo hodně malých družstev, která mají třeba jen jeden dům. Ale jako plošný problém to nevidím," říká Jiří Zatočil ze Svazu českých a moravských bytových družstev. U maličkých družstev je potíž v tom, že v představenstvu jsou lidé, již nemají na řízení čas ani zkušenosti.
"Když někdo chce promyšleně krást, tak to samozřejmě nezjistíte, ale každý majitel družstevního bytu by se měl alespoň jednou ročně podívat na účetní uzávěrku svého družstva," říká Ivan Přikryl, který se věnuje bytovým družstvům už řadu let.
Ale když už lidé zjistí, že je družstvo po krk v dluzích, měli by zachovat chladnou hlavu, radí. "Nejdříve si ověřte, je-li pohledávka věřitelů oprávněná, a pak s nimi začněte jednat," říká Přikryl.
V nejhorším případě pak může člověk ve zkrachovalém družstvu o byt přijít. Ne však o bydlení. "Uživatel by nájem platil novému nabyvateli a ten by mu musel najít náhradní byt, kdyby ho chtěl vystěhovat," říká Doleček. Jiná věc je však zvýšení nájmu.
