„Uvnitř každého hrdiny jsou miliony dalších,“ stojí v reklamní kampani australské reprodukční kliniky IVF Australia z roku 2015. Představa hasiče, který pomáhá ženám v nesnázích, tehdy v Austrálii zabrala. Částečně i díky ní se země dostala z potíží s nedostatkem spermatu, které přišly v roce 2012.
Podle studie publikované v květnu v časopise Marketing Theory není IVF Australia jedinou klinikou, která svůj marketing obrátila v tomto směru. „Reklamní strategie spermobank se spoléhá na dvě hlavní ideje stereotypické maskulinity – hrdinu a vojáka,“ napsala pro web The Conversation spoluautorka studie Laetitia Mimounová.
Pokud jde o vojenskou rétoriku, často staví dárce do roli obránce země před invazí cizího spermatu, tvrdí Mimounová. Právě na zahraniční kliniky a spermobanky se totiž musejí zájemkyně v případě nedostatečné nabídky obracet.
Reklamy se snaží hrát na mužský smysl pro čest, povinnosti a patriotismus. Jako příklad kromě fotografií použili autoři studie mimo jiné i propagační video londýnské spermobanky, na kterém britské spermie v sevřeném šiku zaženou spermie z jiných států (včetně těch českých).
Druhou variantou pak chtějí podle autorů dát mužům pocit, že je darování spermatu jednoduchý způsob, jak se stát hrdinou. Pomáhat lidem vytvářet nový život je totiž podle nich stejně důležité a záslužné, jako životy zachraňovat. Podle autorek studie právě tento typ kampaní pomohl nabídce znovu dohnat poptávku.
Ve Velké Británii a Austrálii je darování spermatu silně regulováno. Dárcům se nesmí platit a děti zrozené z umělých oplodnění mohou v 18 letech požádat o zjištění identity svého otce. Přísně je navíc regulováno i to, kolikrát smí jeden muž sperma darovat, uvádí britský list Metro.
Reklama londýnské spermobanky:
