Špidla chce přidat nezaměstnaným

Ministr práce Vladimír Špidla chce zvýšit podpory v nezaměstnanosti. Úředníci na jeho ministerstvu se svolením vlády pracují na novém zákoně o zaměstnanosti, který by měl zvýšit peněžitý příspěvek státu pro lidi bez práce. Nyní bere člověk, který přišel o zaměstnání, první tři měsíce polovinu své předchozí čisté mzdy, v dalších třech měsících 40 procent. Nejvýše může od úřadu práce dostávat 9425 korun měsíčně.

"Tyto podmínky jsou jedny z nejtvrdších v Evropě," říká vrchní ředitel na ministerstvu Jan Kasnar. "Ke snížení podpory v nezaměstnanosti došlo v roce 1997 v době úsporných balíčků, a to, co nyní navrhujeme, je vlastně návrat k předbalíčkovým podporám."

Podpora by se podle něj měla vyplácet ve výši 60 procent platu v prvním čtvrtroce a poté ve výši poloviny mzdy. Obavy, že zvýšení podpory přestane motivovat k hledání práce, ministerstvo odmítá. Stejný názor mají i úřady práce.

"Pokud někoho odvádí od práce státní pomoc, pak to nejsou podpory v nezaměstnanosti, ale ostatní sociální dávky," říká zástupce ředitele Úřadu práce v Mostě Milan Hanzlík.  Úřady práce neočekávají, že by vyšší podpora v nezaměstnanosti vedla k tomu, že se lidé začnou vyhýbat hledání práce.

Podle nich totiž rodiny, které zneužívají sociální systém, většinou žijí na úrovni životního minima - například u čtyřčlenné rodiny je to 10 320 korun - a tuto částku mají zaručenou bez ohledu na to, jak velká je podpora v nezaměstnanosti.

"Jestli má člověk dostávat podporu ve výši 50, nebo 60 procent platu, vyjde nastejno. Alespoň ve zdejším okrese s nízkými platy. Stejně to jeho rodině nestačí na pokrytí životního minima a skončí na sociálce s žádostí o další dávky," potvrzuje Jaroslav Vrubl z bruntálského úřadu práce.

Větší problém se zneužíváním podpor v nezaměstnanosti bývá v regionech s vyššími mzdami. Člověk, který prokáže, že bral čistý plat alespoň 18 850 korun, může totiž jako nezaměstnaný pobírat až 9425 korun měsíčně. Po půl roce, kdy podpora skončí, se může nechat na pár měsíců zaměstnat a opět se pro podporu vrátit.

Proti tomu však chce Špidlův návrh bojovat. "Navrhujeme zpřísnit pravidla pro ty, kteří se na úřad práce neustále vracejí. Například by směli znovu pobírat podporu až poté, co odpracují alespoň půl roku," vysvětluje Ladislava Steinichová, která zákon připravuje.

Návrh má zatím jen podobu věcného záměru. Paragrafované znění, o kterém by pak hlasovala vláda a posléze i parlament se teprve připravuje. Političtí oponenti proto zatím s kritikou vyčkávají.

"Je to jen návrh, který se ještě může změnit. Proti té myšlence samé vrátit podporu tam, kde byla před rokem 1997, však zásadní námitku nemám," říká stínová ministryně práce Libuše Benešová z ODS.

Úřady práce, které už měly šanci se k návrhu vyjádřit, by uvítaly, kdyby nový zákon ještě více rozlišoval mezi lidmi, kteří mají už nějakou pracovní kariéru za sebou a těmi, kdo se pro podporu stále vracejí:

"Například kdyby se více zvedla podpora těm, kteří již třeba třicet let pracovali, platili pojištění a nyní třeba z organizačních důvodů přišli o práci. Naopak těm, kteří ještě pořádně nepracovali a do evidence úřadu práce se stále vracejí, by se měla platit podpora nižší," navrhuje řešení zástupce ředitele mosteckého úřadu práce Milan Hanzlík.

Určité kroky v tomto směru přitom už návrh ministerstva učinil. "Pro ty, kdo už odpracovali alespoň 20 let a dosáhli věku nad 50 let chceme prodloužit dobu, po kterou mohou pobírat podporu v nezaměstnanosti. U lidí těsně před důchodem by mohla být až dvouletá," říká Steinichová.

Ministerstvo práce neočekává, že by zvýšení podpor v nezaměstnanosti vedlo nutně ke zvyšování výdajů státního rozpočtu. "Jednak klesá nezaměstnanost, ale v rámci ní navíc ubývá i počet lidí, kteří jsou bez práce méně než šest měsíců, a tudíž mají na podporu nárok.

Navíc vyšší podpora v nezaměstnanosti zase přinese úspory na ostatních sociálních dávkách," dodává vrchní ředitel na ministerstvu Jan Kasnar.